Šumavský rozcestník: zámek Loučová

zámek Loučová

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: sušicko
GPS: 49°11'44.419"N, 13°27'33.634"E

popis

Zámek Loučová vznikl pravděpodobně v 18. století a vlastnili jej Khunové z Belasy. Zámeček vlastnil v pol. 19. století vlastenec, spisovatel a starosta okresu Sušice JUDr. J. A. Gabriel.

Josef Ambrož Gabriel (4.prosinece 1820, Loučová - 8.července 1880, Bechyně) byl JUDr., notář, politik, spisatel historické literatury o Sušicku, divadelních her, nakladatel a překladatel, přítel J.K. Tyla, K. Havlíčka, J. Nerudy…. Narodil se v Loučové u Hartmanic dne 4. prosince 1820. Studoval na gymnáziu v Klatovech a roku 1847 získal titul JUDr. poté, co absolvoval právnická a filosofická studia na pražské Karlově univerzitě. V památném roce 1848 byl členem svatováclavského výboru, s jehož druhou deputací byl ve Vídni, a téhož roku byl zvolen tajemníkem spolku Slovanská lípa. Ocitl se za to i ve vězení a jeho právnickou kariéru to mělo už natrvalo poznamenat. Dramatické změny po roce 1850 ho přinutili opustit Prahu a usadit se právě v Sušici. Dne 22. října 1850 měl v Nových Dvorech svatbu se sestrou svého přítele MUDr. Josefa Podlipského Marií. Za svědka jim tehdy byl Karel Havlíček Borovský. Po otcově smrti se Gabriel ujal statku a zámečku v rodné Loučové, kde ho navštěvoval např.: Josef Kajetán Tyl, Josef Václav Frič, bratří Náprstkové, baron Villani (známý i jako autor písně Zasviť mi, ty slunko zlaté, na poslední z vlasti krok…) a žil tam až do roku 1874, v letech 1861-1867 ve funkci starosty královského města Sušice, od roku 1865 i okresního starosty. Byl také zvolen zemským poslancem za sušický a kašperskohorský okres. Josef Ambrož Gabriel byl to jeden z nejvýznamnějších občanů Sušice v období národního obrození. V Sušici prosadil na radnici úřadování v českém jazyce, zavedl české názvy sušických ulic, byl spoluzakladatelem české knihovny v Sušici i okolních obcích, v roce 1868 věnoval městu svou monografii Královské město Sušice a jeho okolí, která je dodnes cenným zdrojem informací.V dobovém tisku se můžeme dočíst: „český spisovatel a národovec, jež po studiích oddal se právnictví, účastně se při tom pilně společenského, literárního i politického života českého. Památný rok 1848 strhl také jej ve svůj vír. 11. března zvolen byv do svatováclavského výboru, provázel druhou deputaci pražskou do Vídně, zvolen dále do výboru a za sekretáře Slovanské Lípy.“ Kromě činnosti politické byl JUDr. Gabriel činným i literárně. Krátký úryvek z jeho literárního čtení: „Veškeré v knihách uveřejněné duševní snažení a působení slove literatura. Život náš bez kněh, tedy bez literatury, byl by jako zahrada bez květin, duše bez ducha, nebe bez svatých, srdce bez lásky, matka bez dětí – mnohým lidem však jen jako varhany bez píšťal, kašna bez vody a bál bez tance.“ Posledních pět let své životní dráhy strávil Josef Ambrož Gabriel v Bechyni, kde mohl konečně zastával místo notáře, jak si to dlouho přál. V roce 1870 musel pro finanční potíže prodat Loučovou a to se zřejmě podepsalo i na jeho pozdější duševní nemoci, jejímž důsledkem se nakonec stal Gabrielův dobrovolný konec, sebevražda oběšením v lesíku blízko Bechyně. V Bechyni byl pochován na hřbitově u sv. Michala a ve městě jeho jméno připomíná i Gabrielova ulice, podle které se říká Gabrielka i blízkému sídlišti.