Šumavský rozcestník: Vlastějov

Vlastějov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: sušicko
GPS: 49°11'56.085"N, 13°25'42.451"E

popis

Vlastějov je malá vesnice, část města Hartmanice. Poprvé zmiňovaná v roce 1465. Vysoko položený Vlastějov umožňuje za příznivého počasí krásné daleké výhledy. V jihovýchodním směru se objeví postupné Hartmanice s horou Hamižnou. I vzdálené Kasperské Hory s dvojvěží Kašperku, horou Ždánovem a táhlým hřbetem Javorníku. Směrem na východ protějším svahu spatříme Loučovou a tři vrcholy Stráže: Loučovskou 751 m, Stráž 755 m a Volšovskou s 790 m n. m. V severovýchodním výhledu dominuje Svatobor s nadmořskou výškou 845 m, rozhlednou a televizní věží. Život zdejších obci je od nepaměti spojen se zemědělskou činnosti, která začínala současně s příchodem prvních stálých obyvatel. Více se rozvinula při rozmachu sklářství, kdy se jednak zvýšil počet obyvatel, jednak skláři vytěžovali lesní plochy, které se vypálením a vyklučením posléze proměnily v pole a louky. 0d 19 století se stalo zemědělství nejdůležitějším nosným prvkem obživy všech obyvatel oblasti snad s vyjímkou několika pil, mlýnů, pivovarů a drobných řemeslnických a obchodních podnikatelů. Zatímco jinde postupné docházelo k spojování a seskupováni menších panství do větších celků, zde v hospodářsky poměrně chudém, a zaostalém kraji zůstala feudální rozdrobenost až do konce 2. světové války. Místní majitelé drobných panstvíček byli většinou vlastníky jedné vsi, případné několika dalších samot V drsných podhorských podmínkách zpravidla pěstovali žito, oves a brambory a zabývali se chovem dobytka. Vznikl pro ně i krajový název "ovesní baroni". Stejné jako v minulosti je i dnes Vlastějov, podobně jako většina okolních obcí a osad, místem soustředěného zemědělského podnikání. Téměř celá délka farmářské stezky obcí procházející je v této části lemována loukami a pastvinami s pasoucím se dobytkem. O necelé dva kilometry níže pod Vlastějovem leží ves Jiřičná se zámečkem zachovanými budovami bývalého pivovaru, pivovarskou studnou rondelového typu a nedalekým hradištěm na Hrnčíři. V úseku od obou Těšovů přes Vlastějov k Vojeticím vedení Farmářské stezky téměř kopíruje odbočku bývalé Zlaté solné stezky. Odedávna platilo, že v Čechách je sůl nad zlato. Šumavu v raném středověku protínalo několik obchodních stezek. Nejstarších z nich vedla z Podunají od dnešního bavorského Deggendorfu přes Rinchnach, Gsenget (dnes je zde turistický hraniční přechod), Prášily a Dobrou Vodu do Hartmanic. Tato část Zlaté solné stezky je spojena se jménem mnicha benediktina sv. Vintíře, prvního hlasatele idejí vzájemné úcty, spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi Čechy a Němci. V Hartmanicích se stezka větvila do dvou směrů. Jedna z větví (tzv. výšinná) pokračovala přes Krušce a Stráž do Sušice a odtud dál podél Otavy. Druhá větev pokračovala k Velharticím a dále směrem do vnitrozemí. Povrch stezky byl pečlivě udržován tak, aby pohodlně prošel kůň, soumar, s nákladem několika prostic soli. Německý název Swalben.