Šumavský rozcestník: hrobka sklářské rodiny Lötz a Spaun

hrobka sklářské rodiny Lötz a Spaun

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
památníky
hrobka sklářské rodiny Lötz a Spaun

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: kašpersko
GPS: 49°8'24.693"N, 13°30'58.183"E

popis

Ve hřbitovní zdi na hřbitově města Rejštejn, u kostela sv. Bartoloměje je hrobka nejvýznamnějších majitelů sklárny Loetz v Klášterském Mlýně s textem: Anton Lötz, Glasfabriksbesitzer starb im 39 Lebensjahr am 11.September 1877, Johann Lötz, Glasfabriksbesitzer starb im 45 Lebensjahr am 3.Februar 1880. K založení sklárny Johann Lötz Witwe v Klášterském Mlýně došlo roku 1836. V letech 1851 se stala majitelkou vdova po Johannovi Lötzovi - Zuzanay Gerstnerová, roku 1879 se chopil vedení její vnuk Maxmilian rytíř Spaun, za jehož působení si sklárna vydobyla pozici jednoho z nejúspěšnějších evropských výrobců skla. Dnes si jméno firmy spojujeme zejména s výrobky z období secese. Změnu orientace výroby na secesní tvary a dekor můžeme sledovat od poloviny devadesátých let 19. století. Této fázi předchází experimenty s různými typy skloviny, imitující strukturu přírodních polodrahokamů, jakož i nápodoba jemných technik benátského skla včetně hutních technik, jako například opřádání žhavým skleněným vláknem. Od sedmdesátých let probíhaly experimenty s irizováním povrchů pomocí oxidů různých kovů, odtud byl jen krůček k definitivnímu příklonu k secesi. Inspirací byla pro Spauna produkce firmy Tiffany, která byla k vidění na libereckém veletrhu roku 1897. Exklusivnost a vysoká cena Tiffaniho výrobků přivedla Maxe Spauna na myšlenku, orientovat výrobu na sortiment alla Tiffany, jak svou produkci zpočátku označoval, ovšem za výrazně nižší ceny. Ještě roku 1997 uvedl na trh již čistě secesní kolekci hutně tvarovaných forem s irizovaným dekorem nazvanou Phenomen. Že šlo o komerčně skvělý krok, dokazuje Světová výstava v Paříži 1900, kde se secese definitivně stala uznávaným internacionálním slohem. Firma Lötz Witwe z Klášterského Mlýna zde získala Grand Prix, čímž byla postavena na roveň stejně oceněným sklárnám Tiffani a Gallé. Už tento fakt naznačuje, že se nejednalo o pouhé napodobování luxusnějších značek, ale že inspirace Tiffanim měla spíše jen iniciační charakter. Lötz šel po výtvarné stránce vlastní cestou. Do roku 1903 vzniklo kolem 200 dekorových variant kolekce Phenomen. Počátkem století přibývaly desítky tvarových variant užívající všech možností hutního tvarování skla. Kolem 1905 přichází nové techniky, jako jsou drobné kapičky barevného skla na čirém základě. Naopak barevný základ býval překryt tenkou vrstvou čirého skla, které je buďto krakelované, nebo jsou v ní vytvořeny jemné bublinky či zatavovány kousky zlaté folie. Od konce prvního desetiletí zaujímá část produkce vrstvené leptané sklo inspirované výrobky firmy Gallé. Kromě vlastních návrhů, obohacovali sortiment i různí odběratelé, přinášející své vlastní návrhy. V následujících letech s firmou spolupracovali výtvarníci jako Richard Teschner, Leopold Bauer, Marie Kirschner či Franz Hofstätter. Velmi plodná byla spolupráce s výtvarníky z Wiener Werstätte, jako byli Kolo Moser, Josef Hoffmann či Michael Powolny, pro které je typické opálové sklo vrstvené výrazně tmavší sklovinou, z něhož jsou odleptávány typické pozdně secesní dekory. V období stylu art-deco se vyskytují i geometrické komposice. Přes nesporně skvělou výtvarnou úroveň však sklárna již od konce prvního desetiletí po úmrtí Maxe Spawna zažívala pozvolný ekonomický úpadek. Jeho nástupce, syn Maxmilián Robert Spaun sklárnu zadlužil. Definitivně zanikla v roce 1947.