Památník na sušickém nábřeží nesoucí jméno významného stavitele města Karla Houry. Karel Houra (3. května 1902, Hvožďany pod Třemšínem) byl český architekt a stavitel. Narodil se v malé vesničce Hvožďany pod Třemšínem jako jeden ze čtyř dětí otce krejčího a matky švadleny. V roce 1905 koupili domek v nedalekém Rožmitále, a když se narodil poslední ze čtyř dětí (Karel byl třetí), přestěhovala se tam celá rodina. Dětství malý Karel prožíval v historickém městě pod známým hradem a s tradicí známého rodu Lvů z Rožmitálu, kteří zastávali funkce nejvyšší a vymohli i pro poddané mnohé výhody. Ve stavbách tohoto města získal patrně Karel lásku ke stavbám, kam se po létech, když už byl známým stavitelem, vracel při přestavbách radnice, záložny, hotelu Slavie i zámku zdobeného z psaníčkových sgrafit. Houra se v Rožmitále se v roce 1916 vyučil zedníkem, odešel na stavební školu do Českých Budějovic a tady ho objevil v roce 1919 sušický stavitel Holeček, který si ho vybral za stavebního asistenta. Karel Houra tak přišel prvně do Sušice 30. dubna 1919 a bydlel tu zkraje společně s dalším Holečkovým asistentem Komárkem (ten se stal později, v roce 1924 městským stavitelem). Po válce se lidé s nadšením snažili dohnat vše, co během války muselo počkat. Tehdy chtěli stavitelé Holeček a Grabinger získat stavbu sušické měšťanky a školy v Dolním Těšově. Ta se stala prvním stavitelským dílem Karla Houry, které dokončil v červenci 1922. Po té, v říjnu nastoupil na vojnu, kterou si naštěstí odsloužil povětšinou v pražské stavební kanceláři, kde se pro své dobro seznámil s několika staviteli. Po skončení vojny v prosinci roku 1923 krátce pracoval v pražské firmě stavitele Holečka, kde dostal na starost dozor při stavbě kolonie domů na Ořechovce, ale přitom také chodil obhlížet novostavby paláců obchodního domu Petschek a spol. a Škodových závodů. Poté pracoval u architekta Řepy (spoluprojektant Tyršova domu), ale už na sv. Matěje ho znovu přemluvil stavitel Holeček, aby se vrátil do Sušice na stavbu finančních úřadů. Karel Houra tuto nabídku využil beze zbytku a už 1. března 1924 zahajoval na Burynce jejich stavbu, kterou dokončil v prosinci 1929, už jako samostatný stavitel… Nábřeží Otavy, na něž stavby shlíží, nese dnes jeho jméno.
kategorie: kultura a památky
/ osobnosti
lokalita: sušicko
GPS: 49°13'51.823"N, 13°31'12.658"E
kategorie: kultura a památky
/ osobnosti
lokalita: sušicko
GPS: 49°13'51.823"N, 13°31'12.658"E
typ: hotel ***
lokalita: sušicko
obec: Jiřičná
kapacita ubytování: 40
cena ubytování: od 330 Kč
typ: chalupa
lokalita: sušicko
obec: Annín
kapacita ubytování: 12
cena ubytování: od 250 Kč
kategorie: bankovní služby
/ bankomaty
lokalita: sušicko
GPS: 49°13'52.36"N, 13°31'15.8"E
