Šumavský rozcestník: bitva o Zhůří

bitva o Zhůří

detailní info

kategorie: vojenské / bitvy
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°10'38.6"N, 13°20'2.049"E

popis

Osvobozování Československa americkou armádou v roce 1945 začalo vstupem 90. americké pěší divize 18. dubna 1945 jejím vstupem v ašském výběžku na československé území. Na samotné evropské území vstoupili vojáci této divize 7.června 1944 na pláži Utah v Normandii a zúčastnili se všech důležitých bojových operací ve Francii, Lucembursku, Belgii, Německu a jejich dramatická cesta skončila v Československu. bojové ztráty divize patřily za druhé světové války k nejtěžším, bylo 3 930 padlých a 14 386 raněných! 90. pěší divize je organizačně začleněna do XII. sboru legendární 3. armády generála Pattona a právě její vojáci sváděli na přelomu dubna a května poslední boje při zajišťování a vyčišťování hlubokých lesních masivů a průsmyků v jižní části Českého lesa a Šumavy. Během bojů v okolí Lískové, Hartmanic, Všerubského průsmyku, Svaté Kateřiny a prostoru Strážného se zbytky Wehrmachtu, SS a jednotkami 7. německé armády zažila divize na konci svého bojového poslání velký úspěch. Veliteli 90. pěší divize generálmajoru Earnestovi se vzdal 4.května přímo ve Všerubech samotný velitel obávané německé 11. tankové divize generálporučík von Wietersheim a s ním jeho 9 050 plně vyzbrojených, zkušených vojáků. V prostoru Železné Rudy, směrem do vnitrozemí, kde byla situace nejtěžší, připravoval bezproblémovou cestu 4. obrněné divizi při její cestě na Prahu 357. pluk 90. pěší divize společně s 2. jízdní průzkumnou skupinou XII. sboru. VE směru na Hartmanice kladli Američanům poslední houževnatý odpor také němečtí důstojničtí kadeti Školy praporečníků, kteří obsadili Prášily a Srní. Dne 4. května fanatičtí mladí nacisté přepadli četu jízdního průzkumu a ukořistili Američanům dva kolové obrněnce M8 a čtyři jeepy. Nikdo z velení XII. sboru ale netušil, že právě tato událost vyústí následující den v tragédii. 5. května brzy ráno vyrazili do hustého deště vojáci 90. pěší na průzkum směrem do vnitrozemí, kde byla v té době ještě nejasná situace. Úkol byl jasný, zajistit hlavní a přístupové cesty a prohledat tamní samoty a německé vesnice. Právě v horské vesnici Zhůří. Když američtí vojáci postupující od Starého Brunstu zjistili, že jsou v poloprázdném Zhůří ověšeném bílými prapory jejich kolegové z průzkumné kavalerie, vyrazili bez obav vpřed. Překvapila je však střelba z jejich vlastních zbraní a deset Američanů tu na samém konci války padlo. Roztrpčení pěšáci, vědomi si léčky, do které padli, ani nepožádali o dělostřeleckou podporu a v krátké době zahájili protiútok. Došlo k tvrdému boji muže proti muži, bojovalo se téměř o každý dům, sedm stavení zcela vyhořelo a o střechu přišel i kostel Nejsvětější trojice. 24 německých důstojnických kadetů a příslušníků Hitlerjugend v boji přišlo o život, 76 bylo zajato. Na straně Američanů bylo kromě 10 padlých dalších 10 zraněných. 90. pěší divize splnila svůj poslední těžký úkol, zažít největší slávu a nadšené vítání v českém vnitrozemí bylo však paradoxně přisouzeno jiným zkušeným jednotkám, 2.pěší a 4. obrněné divizi. Válka skončila a Zhůří zažilo, jako ostatní německé vesnice v českém pohraničí, odsun německých obyvatel, které vystřídalo několik českých a slovenských rodin. V dubnu 1952 byla odsloužena v kostelíku Nejsvětější trojice poslední bohoslužba a celý prostor pohltil vojenský prostor Dobrá Voda. Místo, kde se odehrál na konci války tragický střet, na mnoho desítek let osiřelo a po vesnici, která měla v době války 96 stavení, zbyly jen skupinky stromů a holé pusté pláně.