Šumavský rozcestník: Winkelhofer Heinrich

Winkelhofer Heinrich

detailní info

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'30.003"N, 13°18'0.33"E

popis

SS-Hauptsturmführer Heinrich Winkelhofer (14. ledna 1902 - 30. dubna 1947) byl německý válečný zločinec. Pocházel z rodiny pekařského dělníka z bavorské metropole Mnichov. Heinrich Winkelhofer vstoupil již ve svých 16-ti letech k bavorské policii jako čekatel. Řady SS rozšířil v roce 1934, členem NSDAP se stal o tři roky později. Velitelem gestapa v Klatovech byl určen předem, ještě před obsazením zbytků naší republiky 15. března 1939. Avšak vinou logistických potíží nastoupil do funkce až 10. května téhož roku. Za šest let činnosti prošlo vyšetřováním venkovní služebny gestapa Klatovy (které sídlilo ve vile továrníka Singera) pod vedením SS-Hauptsturmführera (od 30. ledna 1945 SS-Sturmbannführera) kriminálního rady Heinricha Winkelhofera celkem 3.268 osob. Klatovské gestapo se zapsalo do dějin protektorátu jako jedno z vůbec nejhorších. Jeho obrovská územní působnost, která sahala velmi daleko do jižních Čech, způsobila velké množství zatčených, vězněných, popravených na střelnici Spálený les v Lubech. Jeho klatovská kariéra se odráží v soudním procesu z roku 1947, který pro něj nakonec znamenal oprátku. Na konci války dal Winkelhofer příkaz k propouštění vězňů, v posledním dubnovém týdnu roku 1945 pak už služebna nepracovala. Winkelhofer se 5. května převlékl do civilních šatů a z Klatov uprchl. Ovšem skončil v internačním táboře v Nattenburgu v Bavorsku. V červnu 1946 byl Američany předán do Plzně a následně putoval do vazby v Klatovech. Soud s ním proběhl ve dnech 28. a 29. dubna 1947 u Mimořádného lidového soudu v Klatovech. Winkelhofera činila obžaloba (žalobce dr. Zeno Fifka) především odpovědným za smrt 73 lidí v době heydrichiády (zastřelených ve Spáleném lese) a svými nesprávnými obviněními měl také způsobit smrt stovek dalších lidí. Předseda senátu Dr. Josef Švec se bývalého velitele klatovského gestapa tázal, zda se cítí vinen. Winkelhofer odpověděl: „Necítím se vinen, vyjma toho, kdy jsem konal svou povinnost, ...stavěl jsem se vždy proti zločineckým nacistickým nařízením. Byl jsem však malým kolečkem v nacistickém stroji, takže moje úsilí bylo často bezvýsledné. " Typická výpověď nacistického zločince a snaha hodit veškerou vinu na systém či na nadřízené. Rozsudek byl vynesen ještě 29. dubna 1947, konkrétně v půl desáté večer a Winkelhofer byl odsouzen k trestu smrti provazem za své členství v SS, podporu nacismu a především za to, že svým počínáním zavinil smrt stovek osob. Konkrétně můžeme mluvit o 834 lidech, za jejichž smrt bylo přímo či nepřímo zodpovědné klatovské gestapo, jemuž Heinrich Winkelhofer velel prakticky po celou dobu protektorátu. Popraven byl 30. dubna 1947, 37 minut po půlnoci na dvoře klatovského soudu. Velmi zajímavé a také krutě tragické byly osudy Winkelhoferovy manželky a jeho dvou dcer. Adelhaid Wilkelhoferová pobývala na konci války v hájence na Srní, odkud ji převezli do vazby do Sušice. Přestože byla přísně střežena, dokázala během krátké chvíle (snad po vzoru Magdy Goebbelsové) zabít svou osmiletou dceru Elzu a starší třináctiletou Hertu přinutit k sebevraždě. Tu se pak rozběhnutím proti stěně a radiátoru pokusila neúspěšně spáchat i ona sama. Klatovský soud ji posléze odsoudil ke 20 letům vězení.