Šumavský rozcestník: tvrz Dolany

tvrz Dolany

detailní info

kategorie: kultura a památky / tvrze
lokalita: klatovsko
GPS: 49°26'33.36"N, 13°15'2.204"E

popis

Od roku 1238 Dolany držela jedna větev pánů z Rýzmburka až do konce 15. století. Ta v Dolanech vystavěla rozsáhlou tvrz, která původně sloužila pouze k hospodářským účelům. Teprve o několik let později byla přistavena obytná část. Objekt tvrze byl obehnán vodním příkopen, jenž byl ještě v roce 1885 funkční a který byl napájen vodou svedenou dřevěným potrubím z horní části obce „Ovčín“, kde pramenil místní potok. Do tvrze se vstupovalo ze severní strany po padacím mostě, vedoucím přes vodní příkop. Most chránila věž s branou a jí se vstupovalo na nádvoří, obehnané hradbou, v jehož jižní části stál mohutný palác, který se dochoval dodnes. Pozoruhodné je, že dispozice dolanské vodní tvrze je stejná jako hradu Švihova s tím rozdílem, že švihovský hrad má paláce dva. Ve 14. a 15. století byl majiteli Dolan již zmiňovaný rod Rýzenberků, který tvořil jednu z četných větví Drslaviců, z nichž odvozují svůj původ i páni Černínové z Chudenic. Na sklonku 15. století (od roku 1492) stal se držitelem Dolan Radek Měsíček z Výškova, který po celou dobu svého vlastnictví (zhruba do roku 1631) žil v dolanské tvrzi. Po jeho smrti se vlastníci dolanského statku rychle střídali. Od roku 1631 držel Dolany Rudolf Čejka z Olbramovic, který je koupil od Bořivoje Měsíčka, od r. 1640 Kateřina Vidršpergárová z Vidršperka, po níž následovali znovu Měsíčkové a po nich znovu Vidršpergárové. Tehdy počala tvrz chátrat a v odhadu dolanského statku z roku 1673 se uvádí již jako značně sešlá. Kromě staré gotické tvrze se tehdy připomínalo také novější renesanční stavení, které bylo pokryto cihlovou střechou. Přičemž jedním z posledních byl řád jezuitů, který zde působil od roku 1679 až do roku 1773, kdy byl zrušen. Tvrz používali jako letní sídlo a tehdy bylo k jižní zdi staré části tvrze přistavěno podlouhlé stavení s půlkruhovitou baštou, sloužící patrně jako kaple. Po zrušení jezuitského řádu spravoval statek studijní fond až do roku 1805, kdy byl prodán k chudenickému panství hrabat Černínů z Chudenic. Tvrz přestala sloužit jako feudální sídlo a středisko statku a byla proto roku 1852 rozprodána na jednotlivé díly a použita k obytným účelům. Dnes je objekt rozdělen na domy čp. 2, 50 a 136. Z původní tvrze se dochovala věžovitá stavba starého paláce, vyčnívající ze středu obytných stavení. Původní vysoká valbová střecha byla změněna na střechu pultovou. Příkop, kdysi zaplněný vodou, byl zasypán a proměněn v zahradu. Při tvrzi se dochovala mostnice se zbytky vezděných kamenů z padacího mostu.