rozlohou 648 ha největší rybník na světě - rybník Rožmberk zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
první přečerpávací elektrárna v České republice z roku 1929 - Hamry zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
první film natočený v České republice - Hořice na Šumavě zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy

pamětní deska Eduard Formánek

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'44.957"N, 13°17'29.696"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Pamětní deska na domě v Klatovech s textem: „Památce prof. Dra. Ed. Formánka, botanika a spisovatele českého, věnuje klub přírodov. v Prostějově s akad. spol. "Úhlavou" v tomto domě 7.4.1945, na Balkáně pod Athosem 9.8.1900.“ Eduard Formánek (7.dubna 1845, Klatovy - 9.srpna 1900, Dafně u řecké Soluně) byl přední český botanik, významný badatel flóry Balkánského poloostrova. Eduard Formánek se narodil 7. dubna 1845 v Klatovech, kde v letech 1850 – 1863 studoval na klatovském gymnáziu. Filozofii studoval v Praze a v roce 1868 z ní dosáhl doktorátu. Působil na gymnáziu v Litomyšli a pak ve Vidnavě. V roce 1873 byl jmenován profesorem na českém gymnáziu v Brně, kde vyučoval přírodopis, matematiku a fyziku. Kromě vyučování se zabýval terénní botanikou, především květenou Moravy a rakouské části Slezska. Byl také významným badatelem flóry Balkánského poloostrova, zamýšlel vydat Květenu Makedonie. Od roku 1887 tuto oblast o prázdninách pravidelně navštěvoval. Bohužel při jedné z cest na Balkán zemřel. Údaje o nových balkánských taxonech (bylo jich přes 140) uveřejnil v časopisu Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn (vycházel v letech 1863-1937). Po jeho smrti byla údajně jeho pozůstalost darována Františkovu muzeu v Brně. Jeho zásadním dílem je dvoudílná Květena Moravy a rakouského Slezska, kterou vydal vlastním nákladem v Brně v letech 1887 a 1892. Formánkovo jméno se v literatuře uvádí ve tvaru FORMÁNEK a je uvedeno například u Acer radujaensis, Alyssum rhodopense, Gentiana serbica, Gymnadenia rhodopea, Hypericum borbasii, Hypochaeris macedonica, Onosma macedonica a dalších. Druhové jméno po něm má balkánský Dianthus formanekii Borbás ex Formánek nebo také Onobrychis formaneki Heldr. ex Formánek a Verbascum formanekii Borbás ex Formánek. Z jeho sběru na makedonské hoře Pelister byl v roce 1889 popsán balkánský endemit Trifolium velenovskyi Vandas.

pamětní deska Eduard Formánek na mapě

místa v okolí

Formánek Eduard

Formánek Eduard

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'45.1104"N, 13°17'29.7168"E

zobrazit více
galerie U bílého jednorožce Klatovy

galerie U bílého jednorožce Klatovy

kategorie: kultura a památky / galerie
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'43.443"N, 13°17'33.991"E

zobrazit více

další místa v okolí