Šumavský rozcestník: kostel špitální sv. Jana Evangelisty, Švihov

kostel špitální sv. Jana Evangelisty, Švihov

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel špitální sv. Jana Evangelisty, Švihov

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'49.236"N, 13°17'14.815"E

popis

Kostel sv. Jana se špitálem jsou poprvé zmiňovány roku 1342, kdy a kdo je založil však prameny navádějí. Měl pojmenování po špitálu, jenž hned vedle něho stával z fundace pánů Švihovských. Zřejmě zbytek této stavby ukrývá nynější č.p. 31. Kostelík je gotický - loď bez podpůrných pilířů vznikla na přelomu století 13. do 14., persbyterium pak s opěracími pilíři ke konci 15. věku. Nejspíše dal presbytář stavěti Půta Švihovský (tehdejší královský sudí a majitelem Švihovského panství) právě tak jako zámeckou kapli. Soudí se tak z dosud znatelného znaku Pánů Švihovských, vymalovaného na jedné hlavici mezi žebry lodního klenutí, jakož i z toho že týž Půta uvádí se v nápisu o posvěcení svatyňky ke dni 24.května 1504. Jak se čte (nově přepsaný) na její pravé straně lodní: Anno Domini 1504 die vero 24. mensis maji consecrata est est haec ecclesia hospitalis per reverendissimum praenobilem ac doctissimum dom. d. Petrum Lom hieropolensem suffraganeum Ratisbonens, in honorem Sti. Johannis Apostoli et evangelistae: In dominio magnifici ac generosi d.d. Puotha de Ryzmberk, dni in Švihov et Rábí, supremi judicis regni Bohemiae. Dedicationis vero dies recte celebratur dominica infra octavam Ascensionis Domini. (L.P. 1504 dne 24. měsíce května posvěcen tento špitální kostel od nejdůst. urozeného a veleučeného p.p. Petra Loma, hieropolského suffragana řezenského, ke cti sv. Jana apošt. Evangelisty, na panství velmožného a urozeného p. Půty z Rýzmb., pána na Švihově a Rábí, nejv. sudí království Českého. Den posvěcení pak správně se slaví v neděli v oktavu Na nebevstoupení Páně.) Roku 1770 nechal vrchní správce chudenického panství Václav Podivín Holeček kostel opravit a pořídil mu nové vybavení. V roce 1788 byl patentem Josefa II. kostel i se špitálem zrušen. Bez vnitřního zařízení byl kostel prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Do kněžiště a části lodi bylo vestavěno patro, postupně proběhla řada úprav interiéru i exteriéru. Budova dodnes slouží k bydlení. Chrámová loď je 11,30 m dlouhá, 9,50 m široká. Hvězdicovité žebrovaté klenutí je v lodi zakulacené, v kněžišti ostré. Presbyterium má 6 mohutných opěráků, 3 na severní, 3 na jižní straně. Mezi těmito pilíři hledí na nás 4 velká gotická okna s kamennými pažbami a to dvě k jihu, jednoho k východu, poslední k severu. Podobně okna v lodi, jedno na sever druhé na jih třetí malé v průčelí kostela k západu. Prostor mezi lodí a presbyteriem, o nějž je toto užší lodě, jest na jižní straně zároveň s lodní zdi až k nejbližšímu pilíři zazděn a sklenut. V této zdi prohledá podlouhlé úzké okénko s kamenným obložením zvláštního slohu. Z vnitřku kostela vedly do tohoto prostoru čtyřhranné dveře s kamenným ostěním: patrně tam měli sakristii. Do kostela vcházeli jenom jedněmi dveřmi v lodi na severní straně. Ty dřevěné dveře s kamenným gotickým ostěním nachází se nyní v domovní síni na levé straně ve zdi a vedou do bývalého skladiště (vojenského, když tu jízda přezimovala), upraveného tam, kde stával druhý velký oltář. Na místě někdejších chrámových dveří postavili veliká vrata do kostelní lodi, která slouží za kůlnu nebo za skladiště. Nad presbytáří, které je o něco nižší lodi a od téhož odděleného pověděným štítem, pnula prý se vížka se 2 neb 3 zvony. Po zrušení jeden (prý) dostali Štěpánovští, druhý podnes na věži Švihov. Kostelík dle všeho ukrýval 3 oltáře, kazatelnu, na kůru varhany. Na velkém oltáři spatřovala se socha sv. Miláčka v přirozené velikosti, na jednom z postraních oltářů neveliký a prý chatrný obraz Proměnění Páně, na druhém sv. Rodiny.