Šumavský rozcestník: Ostrý - Osser 1293 m n. m.

Ostrý - Osser 1293 m n. m.

detailní info

kategorie: příroda / vrcholy, rozhledny
lokalita: špičácko
GPS: 49°12'10.862"N, 13°6'35.853"E

popis

Grosser (Großen) und Kleiner Osser, vrch na státní hranici se Spolkovou republikou Německo, dominanta Královského hvozdu. Na vrcholu kříž, pod vrcholem horská chata. Malý Ostrý je oddělen sedlem. V sedle královská kaple se zvoničkou, která pochází z Čech. Lidově se vrcholy nazývají „Prsa matky boží“. Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají „Matterhorn des Bayerwaldes“. Svorcový dvojvrchol, pravděpodobně nejmladší a určitě nejmalebnější šumavská hora, jejíž charakteristická silueta se rýsuje v dálce z mnohých celých jihozápadních Čech i Bavorska (a při dobrém počasí také z věže plzeňského chrámu sv. Bartoloměje). Vyšší společný česko - bavorský vrchol (Velký Ostrý, Grosser Osser -1293 m n. m.) je od menšího bavorského (Malý Ostrý, Klein Osser - 1266 m n. m.) oddělen sedlem, ve kterém stojí kaplička. Dříve mívali jiné názvy - zmíněná Prsa Matky Boží (na Chodsku) a Jezerní hora (stejný a zaměnitelný název s Jezerní horou (1343 m n. m.) nad Černým a Čertovo jezerem - ta se nachází východně od Ostrého a mezi nimi jsou ještě hory Velký Kokrháč (1168 m n. m.), Malý Kokrháč (1229 m n. m.) a Svaroh (1334 m n. m.)). Na vrcholu Ostrého stával hrad, který tak byl nejvýše položeným českým hradem. Byl to strážní hrádek s rozměry cca 30 × 30 metrů. Podle archeologických nálezů byl zřejmě postaven na konci 13. století. Hraniční mapy z 16. století ho zakreslují jako výraznou zříceninu a starší popisy zde ještě zaznamenávají zbytky zdiva. V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu. V turistické chatě - horský hostinec „Osserschutzhütte Haus Willmann“ (která byla postavena v roce 1897 a je díky hraničnímu přechodu pro pěší přístupná i z české strany) je jedna společenská místnost Hans Waltzik-Stube, pojmenovaná po německy píšícím básníkovi a spisovateli původem z Dolního Dvořiště (*1879 - †1948) - těsně pod vrcholem na bavorské straně je mu věnována pamětní deska. V okolních lesích se odehrává děj opery Čarostřelec od K. M. Webera. Hudební skladatel Karel Maria Weber se při psaní opery Čarostřelec nechal inspirovat legendou o zázračném střelci, který jako myslivec žil v 17. století u sedla Ostrého (dříve zváno Vlčí propast). Podle legendy byl ve spojení s temnými silami a ďáblem, kterého vzýval pod vodopádem Bílé Strže… Z Ostrého je nádherný výhled na Horní Falcko, Hoher Bogen, Údolí Bílého Regenu a Velký Javor na německé straně, Jezerní Horu, Špičák, Pancíř, Prenet a údolí Úhlavy na straně české. První německé pojmenování hory Ozzer je doloženo v listině z roku 1279, kdy klášter v Rott am Inn získal lesnaté území mezi Ostrým, Svarohem a Velkým Javorem. Na hraniční mapě z roku 1514 je uváděn jako Obser. Kromě dnes používaného názvu Osser byste se dříve v němčině setkali i s dalšími jmény Ossa, Ossaberg, Osserspitze a samozřejmě s Brüste der Mutter Gottes.