Šumavský rozcestník: Pangerlhof

Pangerlhof

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: špičácko
GPS: 49°12'56.721"N, 13°11'24.964"E

popis

Schodelův díl ležící pod Hojsovou Stráží zahrnoval dvory a chalupy – Bachalovu, Baierlovu, Pangerlovu chalupu, Pauliguetl, Schoedlhof, Stindlhof, Rederandreashof, Wastlguetl. Podle dochovaných zápisů z roku 1630 na tomto místě sídlil svobodný sedlák Hans Weinfurter z odbočné větve rodu z Frischwinklu (Brčálník). Stavení zdědil v roce 1650 jeho syn Martin a postoupil jej roce 1669 za 250 zlatých svému synovi Hansovi Weinfurterovi. Měl ještě bratra Martinova – cihláře, který zbudoval cihelnu u domu s dnešním č.p. 73. Hans Weinfurter prodal dne 13. ledna 1686 Steinriegelguetl Simonu Prandtlovi z Karlhofu za 300 rýnských zlatých. Simon Prandtl se oženil s Marií vdovou po Jiřím Faistmauerovi z Hamrů a 7. července byl zvolen jako radní při svobodné Hojsovské rychtě. Po jeho smrti určil rychtář Simon Weinfurter za osídlence tohoto dvora Václava Pangerla, jemuž byl dvůr připsán za 750 zl. Václav dal dvoru název Pangerlhof, který pak dědictvím přešel v roce 1727 na syna Mathesa a opět na jeho syna (rovněž Mathesa) v roce 1785. Mathes Pangerl, předal dvůr synovi Augustinovi v roce 1813, ten však z kraje odešel a dvůr převzal syn Kašpar Pangerl. Kašpar Pangerl měl dva syny, z nichž jeden provozoval kolářství. Bratři zřídily u silnice v dnešním č.p. 14 hospodu a v č.p. 140 zvaném Pangerlhaeusel kolářskou dílnu. Josef Pangerl se v roce 1898 oženil s Marií Rederandreas, ale statek tak zadlužil, že jej v roce 1912 byl nucen prodat. Statek koupil Wolfgan Zierhut z Holetic u Nýrska. V tomto období byl statek přestavěn do moderní podoby a vytvořil tak vzorový statek. Zierhut byl poslancem, místopředsedou Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Republiky československé od roku 1920 do roku 1938. Po splynutí strany německých zemědělců se stranou sudetskoněmeckou, vstoupil 29. 3. 1938 do klubu poslanců sudetskoněmecké strany. Dne 13. 3. 1946 Wolfgang Zierhut umírá v českém vazebním vězení, statek byl konfiskován a hospodařil na něm Státní statek Dešenice.