Šumavský rozcestník: Juránkova chata

Juránkova chata

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: špičácko
GPS: 49°10'27.012"N 13°10'10.489"E

popis

Nedaleko vrcholu Svarohu (1333 m n. m.) a jezerní stěny Černého jezera u hranice s Německem kdysi stávala tzv. Juránkova chata. Někdejší slávu této oblíbené chaty zde dnes však připomínají pouze ruiny a pamětní informační tabule. Juránkovu chatu postavil v roce 1922 plzeňský Ski klub na hraničním hřebeni jako malý srub pojmenovaný po propagátorovi lyžování Arne Juránkovi. Stála v nadmořské výšce 1330 m a byla tak nevýše položeným ubytovacím zařízením v zemi. Srub sloužil k odpočinku lyžařů a turistů. Byl přístupný po tzv. Arnově stezce vedoucí od hory Špičák nad jezerní stěnu Černého jezera a nacházel se na důležité křižovatce turistických tras. V přízemí této chaty byla místnost o rozměrech 4 x 5 m a v podkroví se nacházely palandy pro 10 osob. Chata zde vydržela však jen 9 let. 22. prosince 1931 celá shořela. Místo něj vyrostla díky lásce turistů a členů Ski klubu Norberta Langa a projektanta a stavitele chaty ing. O. Prokopa na tehdejší poměry přepychová chata a byla otevřena jen 10 měsíců od vyhoření 28. října 1932. Tentokrát to byla důmyslně postavená třípatrová dřevěná budova se zděným základem. Přízemí sloužilo jako úschovna lyží, kuchyně a byla zde také ústřední horkovzdušná pec. V 1. patře byla velká restaurační místnost. Ve 2. patře byla noclehárna se 40 lůžky a poslední patro sloužilo jako zázemí pro nájemce chaty. Schodiště bylo vnější a umístěné v zadní části chaty. Chata však byla za 2. světové války používána německou armádou a v roce 1945 byla vyhozena do povětří. Stála tedy jen 13 let. Norbert Lang to však nevzdal a jeho zásluhou byla po válce postavena již třetí chata. Byla otevřena 23. prosince 1945. Projektantem byl opět ing. Prokop a Dr. Neckář. Tentokrát to byla jen nízká patrová budova. Chata ale neměla štěstí ani potřetí. Za necelé tři roky byla nástupem komunismu celá oblast na několik desítek let uzavřena a chata byla využívána jednotkou Pohraniční stráže a postupem času chátrala. Chata byla nakonec zničena a stavební součásti odcizeny. Dnes chatu připomíná pouze pamětní tabule. V okolí se na svahu dokonce konaly lyžařské závody – 1. velká sjezdová cena Šumavy (1935). Místem probíhá 15 km dlouhá hraniční hřebenovka na Velký Ostrý, Svaroh a Velký Kokrháč, která nabízí nádherné výhledy, ale je přístupná pouze z Bavorska. Tato celá oblast je dnes chráněna, a je tak pro turisty uzavřena. Místo, kde chata stávala, není z české strany cestou, kde kdysi vedla Arnova stezka, vede skrz Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. K chatě vede ale i několik dalších cest z české strany, které NPR Černé a Čertovo jezero neprochází. Jedna z cest vede od rozcestí na Statečku a na tuto cestu se napojuje další cesta vedoucí od asfaltky mezi Černým jezerem a Bílou strží. Nejlepší ovšem je použít turistickou trasu LO5 vedoucí od německého Scheibenu. Arnošt Arno Juránek (1878– 1944) byl propagátor lyžování na Šumavě. Arnošt pocházel ze šesti dětí, čtyř chlapců a dvou dcer. Jeho otec Amošt Juránek byl dvorním radou a majitelem továrny na výrobu mědikoveckých strojních komponent v Plzni - měděného potrubí, kotlů a různých konstrukčních dílů potřebných k výrobě piva. Jeho matka Barbora (Betty) Juránková se po smrti svého prvního manžela Arnošta Juránka vdává ve svých 43 letech (19.07.1898) za ovdovělého padesátiletého spisovatele Karla Klostermanna. Její nejstarší syn Arnošt Juránek se tak stává nevlastním synem spisovatele. Mezi oběma muži nepanoval nikdy příliš dobrý vztah, ovšem s výchovou svého syna Arnošta měla problém i jeho matka Barbora... Juránek se angažoval v čele plzeňského Ski klubu, který na hraničním hřebeni mezi Svarohem a Jezerní stěnou nechal postavit podezděnou chatu ve výšce 1330 metrů, tzv. Juránkovu chatu. Ta lehla popelem roku 1931, ale členové Ski klubu v čele s Norbertem Langem, Arnou Juránkem a majitelem stavební firmy Otakarem Prokopem otevřeli novou a lepší chatu s ústředním topením, moderní kuchyní a jídelnou. Ve 2. a 3. patře byly noclehárny pro padesát osob. Juránkova chata byla přístupná po tzv. Juránkově stezce, která vedla z hory Špičák nad Jezerní stěnou Černého jezera. Na místě Juránkovy chaty je umístěna pamětní informační tabule, která připomíná slavnou historii chaty. Propagátor lyžování Arno popisuje, jak krásný byl sjezd Špičáku: „Při sjezdu do údolí jsme získali zkušenosti v použití hole k brždění a otáčení. Brzy pak jsem odložil dlouhou hůl a opatřil si dvě krátké a kamarádi mě proto nazývali bláznem. Tehdá uměl jsem již přívratné oblouky, ale kristiánka byla mi nedostupnou. Telemark naučil jsem se od Skivereinu. To už jsem se odvažoval na záludnou Jezerní stěnu, k jejímuž plateau jsem také objevil stezku.“ Po tragické smrti byl Arno Juránek zpopelněn a jeho popel byl rozptýlen ve vodách Černého jezera.