Šumavský rozcestník: Kestřany

Kestřany

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: písecko
GPS: 49°16'10.235"N, 14°4'24.801"E

popis

Kestřany je historicky cenná obec v Jižních Čechách, v okrese Písek, která leží nedaleko Ražic a soutoku Otavy a Brložského potoka. Uprostřed obce stojí unikátní komplex gotických tvrzí, jakých je na našem území velmi málo. V obci se totiž nachází dvě tvrze stojící nedaleko sebe - Horní tvrz a Dolní tvrz (též Barochovská) – což z obce činí raritu. Další, třetí tvrz byla poblíž a byla stejně jako tyto tvrze původně chráněna vodním příkopem. O této tvrzi je nejméně zmínek. Kestřany byly založeny už ve 14. století. Z roku 1315 je první písemná zmínka o daru píseckému klášteru od Alberta z Kestřan, Kestřanští z Kestřan. On i jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj byli velmi pobožní. Roku 1360 po úmrtí sirotků Kestřany připadnout králi, ale na něm si je vyprosili Buzek, Přibík a Jakub ze Lhoty. Roku 1396 v Horní tvrzi sídlí Arnošt Údražský z Kestřan a roku 1416 se na Dolní tvrzi připomínají synové Mikuláše Barocha – odtud také její název. Na Dolní tvrzi sídlí potomci starého rodu Barochů. Ctibor Baroch zemřel za krále Ladislava. Jeho syn Mikuláš Baroch prodal Dolní tvrz Bohuslavovi z Kestřan roku 1475. Od této doby Dolní tvrz postupně chátrá. Roku 1446 byla Horní tvrz včetně dvorců prodána Vaňkovi Koktanovi. Dědictvím připadla jeho synovcům, dále pak Bohuslavovi. Po něm vládli jeho synové. Jan, Petr, Bohuslav. V roce 1491 byly obě tvrze a i oba dva dvory a část vesnice prodány Jindřichovi ze Švamberka. Dolní tvrz je uvedena jako pustá. Roku 1523 tyto tvrze odkoupil Petr IV. z Rožmberka. Měl ta místa rád a chtěl zde trávit stáří. Po jeho smrti, za vlády jeho synovce Jindřicha VII. z Rožmberka, byla postupně Horní tvrz obnovována. Byl postaven další dvůr. Na Dolní tvrzi byl zřízen pivovar 1553. Později tato tvrz sloužila jako sýpky i jako kravín. K tomuto panství náležela Sudoměř a Dobev a bylo přikoupeno Zátaví. V roce 1574 po smrti Jindřicha připadla tvrz jeho manželce Elišce a poté byl jejím dědicem Kryštof ze Švamberka. 1534 po jeho smrti patří Kestřany Borské větvi. Roku 1588 prodal Jan Vilém část majetku Píseckým a část Drahonickým pánům. Jeho syn Jiří Ernreich se nepřidal k stavovskému odboji a přesto po bitvě u Záblatí byl poškozen na svém majetku. Stejně jako ostatní vesnice byly Kestřany vypleněny a drancovány. Po smrti Jana Viléma si dědictví rozdělily jeho tři dcery. Přitom Kestřany připadly Františce Polyxeně z Paaru. Té se Horní tvrz zdála neútulná a tak si postavila nový zámek. Po smrti svého manžela vše prodala 1685 Zuzaně z Gerštorfu. Pak dalšími prodeji tvrze opět změnily majitele. Stal se jím Adam Humprecht Koc z Dobrše. Byl to známý lidumil , hejtman kraje a lidový léčitel, ale kvůli těmto aktivitám panství upadalo. Roku 1700 tvrze odkoupil Ferdinand ze Schwarzenberka a ten je začlenil do svého rozsáhlého Protivínského panství. Pamětihodnosti: kostel svaté Kateřiny, kamenný kříž, památník obětem I. světové války, u Otavy kalvárie s dvojicí památných stromů (jilmy u Kalvárie), Boží muka, výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého, výklenková kaple svatého Josefa, výklenková kaple zasvěcená svatému Floriánovi, výklenková kaple svatého Volfganga. Kestřany jsou navrženy k prohlášení za vesnickou památkovou zónu. Místní části: Kestřany, Lhota u Kestřan, Zátaví. Jižně od obce se rozkládá národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně. Velký Potočný rybník severně od Kestřan je chráněn coby přírodní památka Velký Potočný. Kestřany jsou známé díky každoroční soutěži v rýžování zlata v Otavě.