Šumavský rozcestník: Horní tvrz Kestřany

Horní tvrz Kestřany

detailní info

kategorie: kultura a památky / tvrze
lokalita: písecko
GPS: 49°16'14.271"N, 14°4'25.458"E

popis

Málokteré město v Čechách se může pyšnit dvěma plně zachovanými tvrzemi, které stojí vedle sebe v přímém sousedství, tak jako v Kestřanech. Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody, které měly tvrze, na nichž vázly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu. Tzv. Horní tvrz je obklopena vodním příkopem, přes který vede most do gotické brány, chráněné věží. Prohlédnout si zde můžete původní klenuté žebrované stropy, gotickou kapli se sklípkovou klenbou a dvoupatrovou obytnou věž s gotickým portálem a prevety na krakorcích. Hlavním objektem původně vodní Dolní tvrze je dvoupatrová obytná věž, která stojí uprostřed obdélného nádvoří. Tvrz obklopuje hradba, která je zesílena baštou. Nejstarší částí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovině nádvoří, které si dosud zachovalo v přízemí raně gotické klenby a portály. Pravděpodobně již koncem 14. století bylo toto jádro sevřeno hradbou se dvěma hranolovými obytnými věžemi při jihozápadním nároží a na východní straně a menší válcovou věží na severovýchodě. Za Švamberků byl vystavěn vstupní pozdně gotický palácový trakt vložený před starší jižní hradbu. Součástí východního křídla paláce byla kaple sv. Maří Magdalény, klenutá sklípkovou klenbou. Tvrz je obehnána příkopem původně napájeným vodou z blízkých rybníků. Dřevěný zdvihací most k bráně nahradil v 18. století dnešní kamenný. Sál paláce získal v 16. století renesanční klenbu s bohatou freskovou výzdobou zjištěnou sondami. Původ horní tvrze se klade do druhé poloviny 13. století. Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestřan, připomínaný poprvé v roce 1315. jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj se uvádějí v roce 1338. Díl zemřelého Bartoloměje daroval pak (1360) král Karel IV. bratrům Buškovi, Ondřeji a Jakubovi ze Lhoty. O Ondřejovi jsou zmínky v l. 1370 - 1396. Počínaje Arnoštem (1396 - 1404) nazývali se majitelé této tvrze Údřažskými z Kestřan. Před rokem 1416 Arnošt z Kestřan prodal tvrz s dvorem, dílem vsi Kestřan a vesnicí Lhotou příbuznému Vaňkovi Koktanvi, od něhož pak získal tvrz v r. 1460 jeho synovec Bohuslav. Ten přikoupil kestřanskou dolní tvrz v roce 1475 a vše prodali jeho synové Václav a Jiřík roku 1491 Jindřichu ze Švamberka, který si v následujícím roce vymohl u krále Vladislava II. osvobození Kestřan z manství. Po Jindřichovi ze Švamberka (+1523) dědil Kryštof ze Švamberk (+1534). Když se v r. 1540 dělila jeho pozůstalost, získal Kestřany jeho syn Jindřich. Po jeho smrti (1574) připadl kestřanský statek roce 1576 příbuznému Kryštofu Švamberkovi, a když tento v r. 1582 zemřel, zdědil Kestřany v roce 1584 Jan Vilém ze Švamberka z borské rodově větve (+1590). Třebaže se jeho syn Jindřich Erenreich nepřipojil k odbojným stavům, byl mu kestřanský statek po bitvě u Záblatí (1619) císařskými vojáky vypleněn. Syn Jiřího Jan Vilém po dosažení plnoletosti převzal r. 1627 kestřanský statek, na němž žil se svou manželkou Johankou, rozenou Trčkovou z Lípy až do své smrti v roce 1651. Protože neměl mužské potomky, převzala statek, horní tvrz s dvorem, dolní tvrz a vesnice Kestřany, Lhotu, Sudoměř, Vítkov, Dobev, Nepodřice a Zátaví Janova dcera Františka Polyxena, provdaná Paarová. Roku 1924 po první pozemkové reformě celý dvůr a areál přešel do vlastnictví Československého státu. Ve druhé polovině 20. století tvrze i zámek potkal v té době vcelku běžný osud – nacházely se zde byty a sklady JZD. V 80. letech 20. století byly obě tvrze staticky zajištěny a započala jejich celková rekonstrukce. Horní a Dolní tvrz jsou považovány za nejlépe dochované gotické tvrze na území České republiky.