Šumavský rozcestník: zámek Kestřany

zámek Kestřany

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: písecko
GPS: 49°16'11.915"N, 14°4'26.945"E

popis

Zámek představuje dvoupatrová raně barokní budova se dvěma bočními křídly. Průčelí je členěno pilastry a římsou se znakem rodu Schwarzenbergů. V přízemí se nachází zdevastovaná sala terrena. Budovy v jižní části areálu představují někdejší hospodářské zázemí zámku. Ústředním rezidenčním objektem kestřanského velkostatku byla odnepaměti výstavná Horní tvrz. Dolní tvrz měla nesrovnatelně menší význam. V dějinách Kestřan se však objevuje zmínka i o třetí kestřanské tvrzi, která vznikla snad někdy počátkem 15. století. Nevíme sice o ní téměř nic, nicméně se jeví jako poměrně pravděpodobné, že pozdější zámek vznikl právě na jejím místě. V roce 1652 zdědila Kestřany Františka Polyxena, dcera Jana Viléma ze Švamberka. Horní tvrz jí připadala neútulná a tak si postavila nový zámek - její manžel hrabě Karel z Paaru založil v sousedství obou tvrzí raně barokní zámek, který vzápětí převzal hlavní sídelní funkci. Po smrti svého manžela v roce 1678 prodala Františka Polyxena Horní tvrz a zámek i s panstvím Alžbětě Zuzaně Vratislavové z Gerštorfu (horní tvrz a zámek, čtyři dvory a vesnice Kestřany, Sudoměř, Vítkov, Nepodřice, Zátaví a Lhotu), od níž je roku 1685 koupil Adam Humprecht Fortunat Koc z Dobrše. Ten prodal kestřanský velkostatek roku 1700 knížeti Ferdinandovi von Schwarzenberg, který jej připojil k protivínskému panství. V majetku jeho potomků zůstaly Kestřany až do první pozemkové reformy roku 1924, kdy došlo k jejich znárodnění. Zámek postupně chátral - za komunistického režimu byl využíván jako byty, sklady obilí a díly. Dnes je značně zdevastovaný objekt opět v soukromém vlastnictví a čeká na postupnou rekonstrukci. Dvoupatrový raně barokní zámek měl původně při východním boku arkádovou chodbu a v klenutém přízemí salu terrenu se štukovou výzdobou, na kterou navazovala okrasná zahrada. Střední díl chodbového traktu byl zbořen v první třetině 19. století. Objekt byl nadále využíván pro byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictví.