Šumavský rozcestník: Čvančara Jaroslav

Čvančara Jaroslav

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°41'48.037"N, 13°23'52.932"E

popis

Jaroslav Čvančara (20.listopadu 1948, Praha) je český dlouholetý pracovník v učňovském školství – pedagog, skaut, filmař, zakladatel a banjista skupiny Taxmeni, historik, spisovatel, publicista. Veřejnosti známý především jako autor desítek odborných článků a řady knižních publikací. Pokolení Čvančarů pochází ze staročeského rodu ze středního Polabí, pradědeček se v roce 1866 zúčastnil bitvy u Hradce Králové, děd Josef Čvančara padl za první světové války na italsko-rakouské frontě. Otec František Čvančara byl žižkovský rodák, matka Terezie, pocházela z Radobyčic u Plzně. Oba ve dvacátých a třicátých letech minulého století patřili spolu s jeho strýcem Ferdinandem k průkopníkům české kinematografie. Původně se vyučil písmomalířem, protože tatínek byl podnikatel, bratr zavřený, a tak Jaroslav měl problém se vůbec dostat nějak na školu. Maminka potom uplatila lahví jednoho člověka v Dopravních podnicích a oni ho vzali na obor lakýrník-malíř písma. Praxi moc neprovozoval. Až později – kdy už to bylo možné – si udělal pedagogickou školu. Před tím ale pracoval u Pražské paroplavební společnosti, kde mezi lodníky mu bylo velmi dobře. Dále byl kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik. Jeho rodiče a blízcí příbuzní patřili k průkopníkům české kinematografie. V letech 1939 až 1940 vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl nacisty zabaven. Měli v archivu úžasné věci, které se jinde ve světě nezachovaly. Toho si pochopitelně všimli nacističtí experti. Hned dva týdny po okupaci v březnu 1939 šli zcela najisto. Němečtí odborníci na film za přítomnosti Gestapa u Čvančarů úřadovali několik dní a tatínek s maminkou tehdy v noci tajně vynesli několik desítek filmových krabic s nejvzácnějšími dokumentárními záběry s čs. legiemi, armádou, TGM, dr. Benešem. V době heydrichiády byli někteří členové rodiny popraveni. Někteří byli perzekuováni. V padesátých letech dvacátého století byla rodina opět vystavena nepřízni a tlaku totalitního režimu. Jako badatel se věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid apod.), o kterém vydal tři publikace "Někomu život, někomu smrt" a působí také jako odborný poradce a spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav.