Šumavský rozcestník: Hruška Luboš, plk.

Hruška Luboš, plk.

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'7.345"N, 13°23'17.761"E

popis

Plukovník Luboš Hruška (20.července 1927, Plzeň – 30.června 2007, Plzeň) byl český voják, politický vězeň komunistického režimu a tvůrce známé Meditační zahrady v Plzni, která je vybudována jako Památník obětem zla (její součástí je křížová cesta a kaple sv. Maxmiliána Kolbeho). Luboš Hruška se narodil v roce 20. července 1927 v Plzni. Jeho středoškolská studia přerušila druhá světová válka a byl jako šestnáctiletý nasazen k Luftschutzpolizei (ponáletová služba k vyprošťování raněných a mrtvých obyvatel po leteckém bombardování). V roce 1946 dokončil středoškolská studia a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Jako mladý důstojník byl zařazen k vojenskému útvaru v blízkosti státních hranic a při pokusu o jejich překročení byl v roce 1949 zatčen. Byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře, propadnutí veškerého majetku a zbavení občanských práv. Za neustálého nelidského týrání vystřídal věznice Špilberk, Pankrác, Bory, Opavu, Leopoldov, Ruzyni a jáchymovský pracovní tábor Bytíz u Příbrami. Během svého věznění se setkal s desítkami spoluvězni - křesťany, kněžími a biskupy. Díky jejich svědectví přijal katolickou víru a nechal se tajně pokřtít tehdejším provinciálem jezuitů P. Františkem Šilhanem, který jej na křest také tajně připravoval. Iniciační událostí na této cestě víry bylo pro Luboše Hrušku setkání s páterem Ondřejem (civilním jménem Karel Frgal), které prožil těsně po svém odsouzení. Tento kapucínský řeholník jej ve společné cele přivítal takovým způsobem, že až do své smrti Luboš Hruška o tomto klíčovém setkání svého života vyprávět jako o svém prvním setkání s milujícím a osvobozujícím Kristem. Během více než desetiletého věznění pak složil Luboš Hruška slib, že pokud přežije, přebuduje ovocný sad, který zdědil po rodičích, na okrasný park sloužící k ozdravění duše člověka - zasvěcený svatém Kříži. Do díla se pustil hned po svém propuštění z vězení v roce 1960 u příležitosti prezidentské amnestie. Ovšem bez hluboké víry Luboše Hrušky a jeho důvěry v Boží záměr by se jen těžko dokončení areálu dosáhlo. Na této cestě víry jej později doprovázel další františkán, P. Michal Pometlo. Velkou oporou mu byla také jeho rodina, syn Michal, dcera Jana a syn Petr, který se v roce 1994 stal katolickým knězem. V roce 1995 Luboš Hruška předal dokončený areál Meditační zahrady do vlastnictví biskupství plzeňského. Díky tomu dnes slouží kaple i celý areál, nesoucí oficiální název Památník obětem zla, všem občanům k církevním a kulturním účelům. Poslední téměř dva roky již Luboš Hruška strávil upoután na lůžko ve svém rodinném domku v Plzni-Doudlevcích. Za své celoživotní dílo byl Luboš Hruška vyznamenán řadou cen. Je např. nositelem Historické pečetě města Plzně (1992), Ceny města Plzně (1994), Řádu T. G. Masaryka uděleného prezidentem České republiky v r. 1997, Velkokříže rytířského Řádu svatého papeže Silvestra uděleného papežem Janem Pavlem II. v r. 2002, Medaile Vojenského sdružení rehabilitovaných (2003), Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost (2003) či Čestného občanství města Plzně (2006). Po Luboši Hruškovi byla také v roce 1999 pojmenována planetka (18841) Hruška objevená astronomy Ing. Janou Tichou a Milošem Tichým z observatoře Kleť. V den pohřbu, 9. července 2007, mu byl in memoriam udělen zlatý Záslužný kříž ministra obrany.