Šumavský rozcestník: kostel sv. Jana Křtitele, Starý Plzenec

kostel sv. Jana Křtitele, Starý Plzenec

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel sv. Jana Křtitele, Starý Plzenec

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°41'51.433"N, 13°28'22.418"E

popis

Kostel sv. Jana Křtitele se nachází na náměstí ve Starém Plzenci a jeho stavba vznikla patrně na počátku 11. stol. Jeho zakladatelem byl zřejmě přemyslovský kníže Jaromír (kníže Plzeňského knížectví a ctitel sv. Jana Křtitele). Kostel prošel raně gotickou přestavbou v 2. pol. 13. stol. V roce 1266 patronát nad staroplzeneckými kostely přejímá chotěšovský klášter. Roku 1280, kdy na Plzeňsko vpadla vojska Oty Braniborského, poručníka Václava II. a kostel, stejně jako hradiště na Hůrce a podhradí, byl vypleněn. Dlouhé období chátrání nastalo za husitských válek. Situace se změnila teprve až v době pohusitské, kdy malý zemanský rod Kokořovců kupuje roku 1561 od Ferdinanda I. Starý Plzenec a stává se patronem tohoto kostela. Kokořovci pak kostel sv. Jana Křtitele zachraňují. Zřícené gotické klenby nechali opatřit dřevěným plochým kazetovým stropem. Dostavěna a vyztužena opěrnými pilíři byla také část chrámové lodi. V kněžišti nalevo od sloupu vítězného oblouku stojí náhrobek Bartoloměje Kokořovce s erbem z roku 1591. V roce 1773 papež ruší jezuitský řád a o rok později za Josefa II. byly některé kostely prodány i s vybavením. Proto na oltáři nalezneme typické světce jezuitského řádu, napravo sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františeka Xavera, uprostřed plastiku sv. Jana Nepomuckého, nahoře pak sv. Jakuba z Compostelly. Další opravou projde kostel v létech 1808 – 10 a nechávají ji udělat Černínové - dali strhnout i kamennou hřbitovní zeď kostela a další zchátralé stavby kolem něj, protože hřbitov byl již roku 1784 zrušen. Z neznámého kostela sem přivezli i rokokovou kazatelnu. V roce 1826 namalovala plzeňská malířka Marie Štaubmanová křížovou cestu a ta sem pak byla umístěna. V roce 1846 byl kostel znovu upravován a patrně z té doby je kruchta. V roce 1858 na ní postavil varhaník Gut z Čisté (u Rakovníka) varhany, jejichž skříň nese již prvky klasicismu. Do 1. světové války v ní byly umístěny 2 zvony. Menší z roku 1672 oznamoval, že právě probíhá hlavní část mše. Větší zvon z roku 1765 sloužil k vyzvánění rannímu, polednímu a večernímu. Oba byly za 1. světové války zabaveny a roztaveny. Ve 20. létech 20. stol., kdy se propagovalo lurdské zjevení, byla do kostela dána socha Panny Marie. Kostel je jednolodní, obdélný, s opěráky, plochostropý, bez věže.