Bohumil Boček (4. listopadu 1894, Sivice – 16. říjen 1952, Valdice) byl československý generál, legionář v Rusku (1916 – 1920), příslušník protinacistického odboje, který bojoval za okupace v zahraničních armádách, náčelník Hlavního štábu československé branné moci (1945 – 1948) a jedna z obětí komunistického teroru. V roce 1914 zahájil první světovou válku v řadách rakouské armády, 15. prosince byl u Gorlice zajat a v roce 1916 vstoupil do Československých legií v Rusku. Bojoval v řadách 3. pluku, s nímž prošel sibiřskou anabází. V roce 1918 obdržel důstojnickou hodnost a stal se velitelem roty. Od roku 1935 velel hraničářskému praporu (velitel 6. hraničního praporu v Domažlicích) do 1. ledna 1939. Po okupaci se nejdříve zapojil do domácího protinacistického odboje v řadách Obrany národa, v roce 1940 pak uprchl přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Za druhé světové války se začlenil do zahraničního protinacistického odboje. Pracoval na Ministerstvu národní obrany československé exilové vlády v Londýně a vykonával velitelské funkce v československých jednotkách ve Velké Británii a v Sovětském svazu. Byl přednostou odboru Ministerstva národní obrany u exilové vlády v Londýně, posléze se stal zástupcem velitele Československé obrněné brigády ve Velké Británii a ještě později velitelem 1. československé pěší brigády v Sovětském svazu. Významně se podílel na poválečné obnově Československé armády, 12. dubna 1945 byl jmenován náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci. Ve funkci náčelníka Hlavního štábu československé branné moci se podílel na obnově československé armády. Po únoru 1948 (1. srpen 1948) byl z funkce odvolán, penzionován (1950), zbaven platu a hodnosti (1951), zatčen (únor 1952) a v červenci 1952 ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vlastizradu k doživotnímu vězení. Zemřel jako mukl v roce 1952 na následky špatného zacházení a odepření nutné léčby (trpěl cukrovkou a byl mu odepřen inzulin) ve věznici ve Valdicích. Dne 15. 3. 1947 se stal čestným občanem obce Postřekov. Žena generála Bočka byla zavražděna za heydrichiády a syn Zdeněk souzen komunisty ve vykonstruovaném procesu v roce 1948 a odsouzen k mnohaletému žaláři. Se synem Zdenkem v mládí chodila Jitka Bolechová, která po jeho odsouzení na jeho přání zrušila zasnoubení a vzala si za muže dalšího odsouzeného ve stejné kauze - Stanislava Koutka, syna a vnuka majitelů papírny Hamry.
kategorie: kultura a památky
/ osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°27'28.445"N, 12°48'20.531"E
kategorie: kultura a památky
/ literatura
lokalita: domažlicko
GPS: 49°27'28.445"N, 12°48'20.531"E
typ: chata
lokalita: špičácko
obec: Hamry
kapacita ubytování: 30
cena ubytování: od 390 Kč
