Šumavský rozcestník: Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi

Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
osobnosti
Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°30'40.629"N, 12°48'12.531"E

popis

Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi / německy Richard Nicolaus Graf Coudenhove-Kalergi (16.listopadu 1894, Tokio – 27. července 1972, Schruns, Rakousko) byl rakouský šlechtic s československým občanstvím, spisovatel, politik a spoluzakladatel Panevropské unie, příslušník rodu Coudenhove. Coudenhove-Kalergi byl synem c. a k. velvyslance v Japonsku Jindřicha hraběte Coudenhove-Kalergiho a jeho ženy Micuko Aojamové (1874–1941), která pocházela z rodiny japonského obchodníka se starožitnostmi v Tokiu a pozemkového vlastníka. Hrabě Coudenhove-Kalergi patřil k prvním moderním průkopníkům vize sjednocené Evropy, kterou považoval za nezbytný předpoklad pro překonání válečných střetů mezi evropskými národy. Vizionářsky zdůrazňoval, že pokud se evropské státy po první světové válce nesjednotí, vypukne do několika let nový rozsáhlý světový ozbrojený konflikt. Po otci mu náležel brabantský titul Coudenhove, šlechtický titul, který jeho předkové získali za účast na křížové výpravě z roku 1099. Jeho původ je možné vystopovat až k předku Gerolfovi zesnulému 3. března 1259. Hrabě Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu, vyrůstal v Rakousku, jeho domovem byla Francie a měl československé občanství. Když mu byl jeden rok, přestěhovali se jeho rodiče do Poběžovic v Čechách (Ronsperg). Byl vzděláván soukromými učiteli a svým otcem, jenž ovládal 18 jazyků, a to v ruštině a maďarštině. Později přestoupil na Theresianum ve Vídni a poté studoval na vídeňské univerzitě (Alma Mater Rudolphina) filosofii a dějiny. Roku 1916 promoval na doktora filosofie. Roku 1915 se oženil s rakouskou herečkou Idou Roland Klausnerovou, která zemřela roku 1951. Po konci první světové války se stal občanem Československé republiky, o svých názorech opakovaně diskutoval s řadou předních intelektuálních osobností své doby, včetně prezidenta T. G. Masaryka. Mezi jeho podporovatele a obdivovatele patřili například spisovatelé a vědci Thomas a Heinrich Mannové, Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Franz Werfel, Sigmund Freud, Albert Einstein, filozofové Ortega y Gasset a Salvador de Madariaga, či skladatel Richard Strauss. Za druhé světové války emigroval do Švýcarska a USA. Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi rozvinul vizionářskou „pan-evropskou“ ideu, kterou se zabýval po celý svůj život. Svůj cíl, zřídit Paneuropu v mezinárodním měřítku, pojal v roce 1922, když mu bylo 28. Jím navrhovaný politický a hospodářský svazek evropských států měl zmírnit hrozbu nové světové války. V roce 1923 vydal v němčině své nejvýznamnější dílo s názvem Pan-Evropa a stal se zakladatelem a předsedou dodnes existující „Panevropské unie“. Její první kongres se konal v roce 1926 ve Vídni. Cílem Panevropské unie bylo vytvořit politicky, hospodářsky a vojensky jednotnou Evropu založenou na demokratických principech. Malé i velké národy měly mít v jejím rámci rovnocenné postavení. Naplnění této myšlenky by Evropě zároveň napomohlo zachovat své upadající globální geopolitické postavení a stát se protiváhou ostatním velmocem, zejména Sovětskému svazu a Spojeným státům americkým. Nebezpečí z celosvětového hlediska Coudenhove-Kalergi spatřoval především ve třech masových hnutích: expanzivním bolševismu spojeným s komunistickými puči v evropských zemích, nacionalismu a islámském fundamentalismu. Po anšlusu Rakouska v roce 1938, kde často pobýval, uprchl do Švýcarska a následně do Spojených států amerických. Do Evropy se vrátil až po konci druhé světové války. V roce 1950 se stal historicky prvním laureátem ceny Karla Velikého, udělované každoročně v německých Cáchách osobnostem, které významně přispěly k rozvoji evropské myšlenky. Až do své smrti 26. července 1972 předsedal Panevropské unii. Jeho nástupcem byl Otto von Habsburg. Roku 1952 se oženil se Švýcarkou Alexandrou hraběnkou von Tiele, roz. Bally, dcerou lékaře ze Solothurnu, která však po krátkém manželství zemřela. Roku 1969 se znovu oženil a vzal si Rakušanku Melanii Benatzky Hoffmannovou, vdovu po skladateli Ralphu Benatzkym. Navzdory svým třem manželstvím zemřel Kalergi jako bezdětný.