Šumavský rozcestník: zámek Žichovice

zámek Žichovice

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: sušicko
GPS: 49°16'1.589"N, 13°37'30.577"E

popis

Původně v Žichovicích stávala stará tvrz, kterou po jejím zániku téměř dvě sta let žádné panské sídlo nenahradilo. Novou tvrz zde postavil až Jan Kavka Říčanský z Říčan, který roku 1563 koupil Žichovice spolu s několika dalšími obcemi a vytvořil z nich samostatný statek s pivovarem. Poprvé je tato nová tvrz písemně doložena roku 1577. Roku 1603 žichovický statek koupil Jindřich Libštejnský z Kolovrat, který tvrz přestavěl na renesanční zámek. Žichovický zámek je dvoukřídlá budova s fasádami zdobenými obdélnými renesančními sgrafity působící čistě, sněhobíle lehce i přes svoji výšku. Dvoupatrová obdélná budova je kryta vysokou sedlovou střechou s renesačním štítem na západní straně. Na jižní, nádvorní straně severního křídla se dochovaly barokní sluneční hodiny. Doba jejich vzniku se datuje přibližně na rok 1888 a umístěny jsou ve výšce 5 metrů na zemí, velikost 2 x 2,2 m. Západní křídlo je menší obdélná budova a severnímu křídlu se připojuje pouze svým severovýchodním nárožím. Je to rovněž dvoupatrová budova s vysokou sedlovou střechou a renesančními štíty nad oběma kratšími průčelími. Ve východní části vybíhá ze střechy západního křídla hranolová schodišťová věž s hodinami, zakončená nízkou stříškou. Když zemřel Jindřichův syn František roku 1650 jako bezdětný, přešel veškerý jeho majetek na dědice. Žichovice získala jeho matka Alžběta z Lobkovic, která před svou smrtí roku 1663 statek odkázala Albrechtu Vilémovi Krakovskému z Kolovrat. Albrecht Vilém nechal v roku 1680 na zámku vybudovat raně barokní kapli sv. Františka. Jeho syn Jan František zadlužil žichovický statek natolik, že byl roku 1707 donucen prodat jej pasovskému biskupovi hraběti Janu Filipovi z Lamberka. Ten později roku 1716 Žichovice zahrnul do svého nově vzniklého lamberskému fideikomisu, k němuž náležely až do konfiskace v roce 1948. Stavební úpravy objektu v 18. století za Lamberků nebyly nijak zásadní. Místnosti v přízemí severního křídla mají valené klenby s výsečemi, v patře se dochoval velký sál s bohatou štukovou výzdobou tzv. "Bílý sál". V západním křídle sál s lunetovou valenou klenbou, tzv. "Modrý sál". Nízký přístavek skrývá pozdně gotickou plastiku narození Páně, která sem byla přemístěna z hradní kaple na Rabí. Ve druhé polovině 20. století sloužil místní zámek bytovým účelům a jako domov důchodců. Po sametové revoluci byl opraven a dnes slouží potřebám obce - obecní byty, školní družina. Zámek i zámecká zahrada jsou obehnány vysokou kamennou zdí s kovanými vraty. Přístupná k prohlídce je pouze zahrada a exteriér zámku.