Šumavský rozcestník: Spiro Ignaz

Spiro Ignaz

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: horažďovicko
GPS: 49°16'16.594"N, 13°43'3.131"E

popis

Ignác Spiro (21. července 1817, Kalenice - 24. října 1894, Český Krumlov) se narodil v nemajetné židovské rodině a svého budoucího postavení dosáhl pouze vlastní pílí. Již jako dítě musel spolu s bratrem Jakubem získávat peníze na obživu rodiny sběrem starých hadrů pro papírny. Toho oba bratři využili a založili sběrnu. Prakticky ihned po absolvování vyšší náboženské školy v Kolodějích nad Lužnicí se Ignaz Spiro začal věnovat podnikání. Bratři měli od roku 1843 v nájmu papírnu v Červené Řečici (založenou roku 1675 Erhartem), kterou od roku 1818 vlastnil Jakub Klusáček. Jeho syn Petr se po otcově smrti pokusil ve výrobě papíru pokračovat, ale jelikož nebyl schopen vyplatit svým nezletilým bratrům jejich dědické podíly, rozhodli se vdova po Jakubovi Florentina Klusáčková a poručník sirotků Václav Ludikar papírnu prodat. Dne 22. ledna 1850 ji Jacob a Ignaz Spirovi za 13 200 zlatých koupili. Zatímco Ignaz se zabýval výhradně financováním, věnoval se Jacob rozvoji podniku, který z původně papírenské manufaktury postupně přeměnil na skutečnou strojní továrnu. Po instalaci parního stroje začal s výrobou obalového papíru na cukr, kterou později zdokonalil pořízením nového stroje ze Švédska. Poměrně rychlý rozvoj papírny, zaměstnávající 60 lidí, zásadně nenarušil ani ničivý požár 6. listopadu 1858, po němž byla továrna (včetně kanceláří a obytné části) obnovena v ještě větším rozsahu. Necelé tři měsíce po požáru zde pracovalo již 80 dělníků a provozní kapitál obou majitelů činil 20 000 zlatých. Roku 1860 se Ignaz Spiro rozhodl osamostatnit a červenořečickou papírnu přenechal svému bratrovi. Ten v téže době obdržel důležité povolení k výrobě papíru od hejtmanství v Pelhřimově. Ke dni 11. ledna 1862 v papírně pracovalo už na 100 dělníků, následkem dalšího ničivého požáru v roce 1863 došlo k jejímu krachu. Přestože celková cena továrny byla odhadnuta na 113 000 zlatých, Spořitelna ji roku 1878 získala v dražbě za pouhých 30 500. V Českém Krumlově začal s výrobou papíru Vít Kašpar již v roce 1572, nicméně mnohem známějším producentem papíru se o téměř tři století později stal Ignaz Spiro, který v roce 1861 koupil papírnu od Theodora Pachnera (založena roku 1792 na jiném místě než někdejší Kašparova). Později (1867 či 1870) přikoupil Ignaz Spiro ve Větřní u Českého Krumlova tzv. Pečkovský mlýn (německy Pötschmühle), který do roku 1883 přebudoval na papírnu, jejíž součástí byla i brusírna dřeva a celulózka. Ignaz Spiro byl mimo jiné též spoluzakladatelem Židovské náboženské obce v Českém Krumlově a jejím prvním předsedou. Pro svou rodinu v roce 1893 vystavěl vilu na okraji Českého Krumlova (Plešivec č. p. 286). Spolu s Arnoštem Porákem se zasloužil o rozvoj zaměstnanosti obyvatelstva v regionu. Zemřel 24. října 1894 a na židovském hřbitově v Českém Krumlově má dodnes honosnou hrobku. Ani po Spirově smrti, kdy podnik převzal jeho syn, neztratila jedna z nejvýznamnějších papíren v celém Rakousko-Uhersku na svém věhlasu, neboť v roce 1911 zde byl postaven v té době největší a nejmodernější stroj na výrobu novinového rotačního papíru, jehož nový typ, uvedený do provozu roku 1935, byl stále ještě největším ve střední Evropě.