Šumavský rozcestník: Olbracht Ivan

Olbracht Ivan

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°1'50.852"N, 14°52'41.855"E

popis

Ivan Olbracht (6.ledna 1882, Semily - 30.prosince 1952, Praha) vlastním jménem Kamil Zeman byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec (1947). Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek (vlastním jménem Antonín Zeman), který se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih, jeho manželkou se stala spisovatelka Helena Malířová (pocházela z česko-židovské rodiny). Kamil Zeman studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, nedokončil vysokou školu v Praze ani Berlíně, kde se snažil o studia práv a filosofie. Od roku 1905 působil jako redaktor Sociální demokracie ve Vídni v Dělnických listech, později v Praze v Právu lidu. Zúčastnil se 3. internacionály - byl nadšen pro myšlenky komunismu. Roku 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu. Za první republiky byl dvakrát vězněn za své příliš revoluční komunistické názory - poprvé roku 1926 ve Slezské Ostravě a podruhé roku 1928 na Pankráci. V roce 1929 z KSČ vystoupil po podepsání Manifestu sedmi, což byl protest sedmi umělců proti novým názorům ve straně. Na Podkarpatské Rusi pobýval od roku 1931 a založil zde Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi, do kterého se přihlásilo mnoho osobností kulturního světa (např. František Xaver Šalda, Vítězslav Nezval). Založil zde i školu. Kraj byl v této době nesmírně zaostalý a mezi lidmi zde stále kolovaly záhadné legendy o hrdinech, ale i čarodějnicích, které se skrývají v neprostupných lesích. V Podkarpatské Rusi se odehrává mnoho jeho povídek – inspirovala ho drsná divoká příroda, zajímaví lidé (Židé, trestanci). V době okupace (účastnil se odboje, byl ve styku s partyzány) žil v jihočeské obci Stříbřec, což dnes připomíná busta ve školní zahradě. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po únorovém převratu stanul Olbracht v čele publikačního odboru Ministerstva informací, který měl na starost knižní cenzuru a vyřazování závadné literatury z knihoven… Dílo: próza O zlých samotářích, Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí, romány Anna Proletářka, Dobyvatel, Žalář nejtemnější, povídky Podivné přátelství herce Jesenia, O zlých samotářích, kniha reportáží Hory a staletí, biblické motivy Biblické příběhy, Čtení z Bible kralické, tvorba pro děti O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách, Ze starých letopisů. Ivan Olbracht psal i filmové scénáře, např. k filmům Marijka, Nevěrnice atd. Překládal zejména z němčiny.