Šumavský rozcestník: kostel sv. Mikuláše, Merklín

kostel sv. Mikuláše, Merklín

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel sv. Mikuláše, Merklín

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°33'43.192"N, 13°11'57.152"E

popis

Barokní kostel svatého Mikuláše v Merklíně byl vystavěn již v období 14. století. Radikálně byl přestavěn na konci 17. století, kdy byl také prodloužen. Péče o kostel přináležela vlastníku obce, později přešla na majitele panství. Nejhorší péči zažil kostel za hraběte Berchtolda koncem 17. století. Nově nastoupivší farář Zborovský napsal, že nalezl fara se podobala více pastoušce. Změna k lepšímu nastala až s příchodem Kolovratů, kteří pokračovali v plnění patronátních povinností. Během požáru města v únoru 1817 byl kostel značně poškozen (zůstaly jen obvodové zdi), ale již v následujícím roce byl opraven. Následujícího roku byl již znovu jako farní kostel sv. Mikuláše vysvěcen. Kostelu se nevyhnuly ani pohromy válečné. Jak v první, tak i ve druhé světové válce byly zvony zabaveny pro válečné účely. V roce 1996 byla provedena generální oprava vnější fasády včetně nové věže a krytiny i nového hodinového stroje. Ke kostelu vždy patřily polnosti, louky i domácí zvířectvo. Obdélně klenutá loď kostela s polygonálním závěrem je v jihozápadním nároží stavby opatřena věží, jejíž fasáda je členěna lesénovým řádem. Kaple přistavená k presbyteriu je sklenuta eliptickou klenbou. Areál kostela doplňuje barokní fara vystavěná roku 1712 a sochy sv. Floriána a sv. Notburgy datované vročením do roku 1765. Kamenné skulptury byly zhotoveny spolu s další sochou sv. Gotharda, stojící dnes při silnici na Ptenín, ve druhé polovině 18. století nákladem rodu Morzínů pro výzdobu zámeckého areálu, odkud byly v pozdějších letech přemístěny na současná místa. Katolický kostel měl v novodobém období dvě významné postavy: v poslední čtvrtině 19. století arciděkana Jana Žilíka a ve 20. století děkana Františka Humpála. Tomu bylo v létě 1947 Místním národním výborem uděleno čestné občanství města u příležitosti jeho 40letého působení v Merklíně a 50letého výročí jeho kněžské služby. Jako farář působil zde několik let i Fr. Vacek, známý v literárním světě i jako autor (Fr. J. Vacek Kamenický) ohlasu lidových písní (např. píseň U panského dvora).