Šumavský rozcestník: památník Jan Jakub Ryba, Přeštice

památník Jan Jakub Ryba, Přeštice

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
památníky
památník Jan Jakub Ryba, Přeštice

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'13.801"N, 13°19'44.379"E

popis

Pomník Jakuba Jana Ryby se nachází v parčíku pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, na místě někdejší staré školy. Zde stával dům, v němž malý Jakub Jan Ryba žil do svých pěti let. Na buližníkový balvan je osazena deska s měděným reliéfním portrétem Jakuba Jana Ryby, s textem "Jan Jakub Ryba, učitel, hudební skladatel a spisovatel, 26. října 1765 v Přešticích, 8. dubna 1815 v Rožmitále. Zpěvácky spolek "Skála" a občanstvo města Přeštic 1935" na spodním okraji desky jsou v notách zachyceny úvodní tóny slavné České mše vánoční… Pomník nechal roku 1935 zhotovit zpěvácký spolek „Skála“ a občanstvo města Přeštic. Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem) původně křtěn Jakub Šimon Jan R., byl český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční. Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce v Praze piaristické gymnázium, po jeho ukončení v roce 1785 studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky). Byl přívržencem osvícenské ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl podučitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále. V roce 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795–1856). Později žije a skládá v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu – avšak v této době složil svoji nejznámější vánoční mši, Českou mši vánoční z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem. V roce 1815 odešel 8. dubna ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Tento politický emigrant původem z Porýní se v Rožmitále usadil po okupaci své země Napoleonem (po roce 1800). Riess ho na dohodnutém místě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění (trpěl zlatou žilou), neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí (Ryba patřil mezi vášnivé čtenáře Seneky). Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.