Šumavský rozcestník: Myslív

Myslív

detailní info

kategorie: kultura a památky / zaniklé osady
lokalita: domažlicko
GPS: 49°20'37.104"N, 12°58'13.692"E

popis

Myslív (Schneiderhof) zaniklá ves, která původně stávala 1,5 km západně od Všerub mezi silnicí na Maxov a státní hranicí. Ves byla založena uprostřed lesů kolem roku 1579. Nějakou dobu zde byla i sklárna. V polovině 18. století žilo v obci 20 poddanských rodin. V obci byl mimo jiné chovný rybník, kovárna a mlýn. V roce 1789 tvořilo Myslív 34 usedlostí. V roce 1930 žilo v obci 266 obyvatel v 56 usedlostech. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 byla ves zčásti dosídlena, ale nové obyvatelstvo odsud muselo opět odejít kvůli vzniku hraničního pásma. Pak zde ještě přetrvávalo několik objektů využívaných pohraniční stráží. I ty byly později strženy poté, co se posunovaly dráty - původní elektrifikovaný drátěný zátaras vedl jižně od vsi po hrázi dosud existujícího Myslívského rybníka, na počátku 70. let se nová signální stěna posunula k silnici Všeruby-Maxov a torzo vsi Myslív se tak ocitlo za dráty. Místo zaniklé vsi je ukryto v lesíku uprostřed luk, v jeho severní části se zachoval starý zděný transformátor. U hráze Myslívského rybníka stál mlýn Weyermühle (Na rybníce). Jeho kola poháněl potok vypouštěný z rybníka. Dnes zde přetrvává pouze transformátor, který z neznámých důvodů unikl likvidaci, ačkoliv nemá komu by dodával proud, a sporé zbytky základů zarostlé hustým stromovím. Hráz Myslívského rybníka se nachází cca 200 metrů od státní hranice a v letech 1948-1951 tato lokalita posloužila jako jedno z míst komunistické akce tzv. Kámen/Kameny (pojmenováno podle hraničních kamenů). Zákeřná provokativní akce byla cílena na ty, kteří chtěli ilegálně opustit hranice. Nešťastníkům pak byl připsán trestný čin neoprávněného opuštění území republiky (co na tom, že se nacházeli na československém území) a další delikty. A mimo to důvěřivci orgánům prozradili jména jejich nejbližších s případnou ilegální činností. To vše bez námahy. Nejprve se fiktivně posunula státní hranice na hráz Myslívského rybníka a do nejjižnější části obce Myslív (čp. 42) se umístila falešná úřadovna americké zpravodajské služby, která se pro tyto účely náležitě naaranžovala. Samotná akce nezačínala na hranicích. Nejprve agent-provokatér nabídl vyhlédnuté osobě bezpečnou cestu na západ. Pak byla osoba dovezena ke hranicím. U obětí se plně využívalo neznalosti terénu a tmy. Po domnělém překročení hranice byli běženci zastaveni fiktivní hlídkou německých pohraničníků, která je dovedla do falešné úřadovny americké zpravodajské služby. Tady byla k vidění americká vlajka s portrétem prezidenta, na stole láhev whisky a z rádia vyhrával jazz. A také přátelské pohovoření s „Američany“ v uniformách, zapůjčených z divadel. Za pomoci falešného tlumočníka pak byli emigranti podrobeni zpravodajskému výslechu. Údajné americké zpravodajce zajímalo všechno - příbuzní a přátelé, protikomunisticky smýšlející občané, zájemci o spolupráci s Američany aj. Mnohé nešťastné oběti, ve snaze důkladně podpořit žádost o azyl, zveličovaly svou ilegální činnost nebo si ji vymýšlely. A jak se emigranti z fiktivního německého území dostali zpět do Československa? Některým bylo sděleno, že se žádost zamítá pro jejich nedůvěryhodnost a byli vráceni, jiné po odchodu z falešné americké strážnice přepadla hlídka SNB, která náhle pronikla na „německé“ území a emigranty zavlekla „zpět na československé“ území. Výslechové papíry v rukou komunistických vyšetřovatelů pak byly vysvětleny jako dar od Američanů. Následovalo zatčení, obžalování a soud. To vyústilo ve vězení, někdy i trest smrti. Někteří běženci se o provokační akci dozvěděli teprve ve vězení, jiní to nezjistili nikdy. Domnívali se, že byli na skutečné americké strážnici a poté měli jednoduše smůlu. Akce Kámen byla ukončena po emigraci několika jejích účastníků a varovném vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa dne 31. srpna 1951.