Šumava.cz

Závod na výrobu keramiky a šamotového zboží v Horní Bříze založil rokycanský podnikatel a báňský odborník Johannn Fitz v roce 1882, když v této lokalitě začal provádět pokusné geologické vrty, při kterých narazil na bohaté ložisko kvalitního kaolinu. Ještě na podzim téhož roku začal razit chodby k tomuto ložisku. V dalších letech se hlubinná těžba kaolinu střídala s jeho povrchovým dobýváním. Plavírnu kaolinu nechal vybudovat u místního nádraží a teprve až v letech 1891-1893 bylo postaveno moderní zařízení přímo u ložiska. Kromě vlastní těžby kaolinu byla výroba dlaždic, obkladů, kachlí, kamen a ozdobné zahradní keramiky zahájena již v roce 1886 v nově vybudované továrně. Později se postavil i provoz na výrobu šamotového zboží. Po sedmnácti letech provozu továrny se Johann Fitz dohodl se Živnostenskou bankou, že spolu vytvoří akciovou společnost. Dostala název Západočeské továrny kaolinové a šamotové a její vznik je datován 1. ledna 1899. Tehdy se v Horní Bříze ročně těžilo 40 tisíc tun kaolinu a vyrábělo 22 tisíc tun keramického zboží, které z velké části směřovalo na export. Obchodní styky Živnostenské banky a konjunktura tohoto období umožnila, že do počátku první světové války bylo do podniku připojeno dalších šest těžebních a keramických závodů. Výroba v Horní Bříze se rychle zvyšovala a s ní i počet zaměstnanců. Výrobky Západočeských továren kaolinových a šamotových úspěšně pronikaly na zahraniční trhy. Šamot a dinas se vyvážel do zámoří, z kameniny se budovaly kanalizační sítě mnoha evropských velkoměst. Hornobřízské obkladačky se například již v roce 1906 dodávaly na stavby alpských železničních tunelů. S rostoucí poptávkou po zboží společnost kupovala a najímala další výrobní závody, které dál modernizovala a vyvíjela v nich nové výrobky. Horní Bříza tak například v roce 1912 dala název legendární omítkové směsi Břizolit. Po první světové válce bylo v Praze zřízeno generální ředitelství. Ve dvacátých letech byly ke společnosti připojeny další podniky, a to včetně Dobřanských keramických závodů, resp. továrny v Chlumčanech. A protože se ovládly i magnezitové doly na Slovensku, změnil se v roce 1929 název společnosti na Západočeské továrny kaolinové, šamotové a slovenské závody magnezitové. V roce 1936 podnik získal většinu akcí rakovnických a poštorenských závodů a tím se zbavil svého největšího konkurenta. Západočeský koncern se tak stal v podstatě monopolním výrobcem keramického zboží v Československu a to až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Do vytvořeného národního podniku byly jednak začleněny nové továrny a některé závody byly vyčleněny. Po těchto změnách byl v roce 1950 vytvořen nový národní podnik Západočeské keramické závody s provozem v Horní Bříze a Třemošné. Vznikl i samostatný národní podnik Hornobřízské kaolinovové závody. Toto rozdělení se neosvědčilo a v roce 1958 byly oba národní podniky opět sloučeny. K Horní Bříze byly mezitím připojeny Podbořanské závody a dva závody na výrobu kameniny a Ultramarinu v Břasích. V dalších letech rozvoje podniku procházely všechny závody postupnými rekonstrukcemi a modernizací. Zavádění mechanizace a automatizace nejenže odstranilo namáhavou ruční práci, ale umožnilo především obrovský nárůst výroby. V roce 1989 se národní podnik Západočeské keramické závody oddělil od koncernového uskupení Československé keramické závody a transformoval se na státní podnik, který tak získal větší samostatnost v rozhodování o vlastním hospodaření. Po listopadových změnách roku 1989 vyústila připravovaná privatizace podniku do založení akciové společnosti Západočeské kaolinové a keramické závody, která vznikla v květnu 1992. V roce 1997 byl název společnosti změněn na Keramika Horní Bříza a.s. Podnik prošel kuponovou privatizací a po jejím ukončení se hlavními akcionáři stali privatizační fondy, které jej řídily až do roku 1998. Období od založení akciové společnosti se vyznačovalo rozšiřováním aktivit a řadou dalších změn. Od společnosti Československá keramika, a.s. byly získána majoritní majetková účast v řadě obchodních zastoupení v zahraničí (Německo, Rakousko, Belgie a Itálie) čímž společnost získala větší vliv na obchodní cesty svých výrobků. V roce 1994 byla v Horní Bříze založena dceřiná společnost HOB CerTec, s.r.o. jako společný podnik s německým partnerem na výrobu keramických válečků pro válečkové pece. V roce 1999 jednotlivé privatizační fondy prodaly své akcie Keramiky Horní Bříza novému, současnému vlastníkovi – skupině LASSELSBERGER.