Šumavský rozcestník: Tikal Václav

Tikal Václav

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°31'52.493"N, 13°11'9.265"E

popis

Václav Tikal (24. prosince 1906, Ptetín – 26. listopadu 1965, Praha) byl významný český malíř a keramik. Václav Tikal se narodil do rodiny horníka jako jedno z pěti dětí a spíš než výtvarné nadání využíval ve svém mládí hudební. V době hospodářské krize (kolem roku 1929) se příležitostně živil hraním na housle. K soustavnému, byť stále spíše svátečnímu nedělnímu malování se dostal až počátkem třicátých let, kdy se oženil a usadil v Praze. Až během let 1936 – 1939 úspěšně složil zkoušku na pražskou Akademii výtvarných umění. Zde pod vedením a dohledem profesora Vratislava Nejezchleba a ve speciálce pod profesorem Jakubem Obrovským externě studoval. Během studií na Akademii výtvarných umění v Praze objevil vliv a krásu surrealismu a to zcela náhodou, když otevřel francouzský časopis Minotaure, v němž ho velmi upoutala díla takových velikánů, jako byli Salvador Dalí a Giorgio de Chirica. Byl to právě jejich imaginativní styl, který Tikala tak okouzlil. Jeho dalším velkým uměleckým vzorem byl blízký přítel Karel Teige, s nímž se seznámil v roce 1942. Tikala velmi zasáhla smrt Karla Teigeho - 1. října 1951 - Tikal skoro přestal malovat a stáhl se do ústraní. Zhruba v tomto období můžeme pozorovat začátky jeho práce na designu keramiky a porcelánu. V druhé polovině 50. let se snažil k malbě navrátit, ovšem provázela jej nejistota, během tohoto období navazuje na předchozí tvorbu, vyrovnává se s abstrakcí a zároveň hledá něco nového. Byl členem skupiny s názvem Ra. Ta vznikla v roce 1936, jejím manifestem se stal článek Ludvíka Kundery s názvem: Mladší surrealisté. Tato skupina byla nelegální, neboť nacisté považovali surrealismus za pokleslé umění. Především během let 1949 – 1956 bránila a chránila čest československého umění. Václav Tikal byl také členem hnutí Phases a skupiny UDS. V roce 1945 se spoluúčastnil výstavy s názvem Konfrontace II. v Praze. V témže roce pořádal také samostatnou výstavu konanou ve Fantových závodech, jež zahajoval Karel Teige. Účastnil se několika výstav během roku 1946, jako byla například Členská výstava Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze nebo výstava Art Tchécoslovaque La Boötie pořádaná v Paříži. V roce 1947 vystavoval na výstavě skupiny RA Czehslovák Szürrealistáj pořádané v Budapešti a na výstavě s názvem Moderne Kunst der Tchechoslowakei pořádané ve Švýcarském Luzernu. V tom samém roce se účastnil výstavy s názvem Generace Mánesa 1939 – 1947, kterou pořádal Spolek výtvarných umělců Mánes v Praze. RA se oficiálně rozpadla v roce 1948 poté, co komunisté označili surrealismus za scestný směr. Ilegálně však fungovala dál. Během let 1951 – 1956 nastalo u Václava Tikala období, které lze nazvat uměleckým odmlčením. V této době se Tikal věnoval především návrhářství keramiky a porcelánu. Co se týče jeho keramické tvorby, tak i s těmito uměleckými výtvory pořádal mnoho výstav nebo na ně byl pozván. V roce 1958 pořádá samostatnou výstavu v Československém spisovateli v Praze a v tomtéž roce se účastnil i světové výstavy s názvem Expo Brusel. O dva roky později, v roce 1960, se účastnil XII. Trienále v Miláně. V roce 1962 se účastnil mezinárodní výstavy současné keramiky pořádané v Praze. O rok později, v roce 1963, se podílel na výstavě umění 1900 – 1963, kterou pořádala Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. V roce 1965 pořádá samostatnou výstavu v Ústí nad Orlicí, pak výstavu nových obrazů Galerie V. Špály v Praze. Poté retrospektivní výstava a Cannes Arte a resistensa in Europa v Boloni. V témže roce pořádá ještě v Divadle za branou v Praze. Václav Tikal umírá 26. listopadu 1965 v Praze.