největší obec v Čechách - Stachy zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy
nejjižnější město v České republice - Vyšší Brod zajímavosti ze Šumavy
jediný výskyt Šídlatky jezerní v ČR - Černé jezero zajímavosti ze Šumavy
první dálniční kaple v ČR - na dálnici D5 poblíž Šlovic u Plzně zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
jediná česká tiskárna do roku 1533 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy

Krátký Radovan

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'23.868"N, 14°48'44.293"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Radovan Krátký (29.října 1921, Stará Hlína u Třeboně - 30.dubna 1973, Praha) byl český prozaik, dramatik, autor literatury pro děti. Narodil se v rodině učitele. Vystudoval reálné gymnázium v Třeboni (maturoval 1941), potom pracoval jako dělník, půl roku byl hercem v Pražském dětském divadle Míly Mellanové, poté úředníkem sociální péče. V roce 1942 byl totálně nasazen v Linci. V letech 1945 -49 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a latinu a současně působil jako časopisecký a nakladatelský redaktor: roku 1946 v časopise Lidová kultura, od roku 1947 v nakladatelství Evropský literární klub (ELK) a poté od roku 1949 v Československém spisovateli (pro autory tohoto nakladatelství organizoval mj. též besedy se čtenáři po celých Čechách i Moravě). V letech 1951-57 byl redaktorem Dikobrazu. Od roku 1957 působil jako spisovatel a překladatel z povolání, s výjimkou let 1961-62, kdy byl dramaturgem v Divadle Spejbla a Hurvínka. Přispíval do periodik jako Mladá fronta (1946), Lidová kultura, Práce, Dikobraz, Roháč (Bratislava), Kultura, Světová literatura (překlady), Literární noviny. Napsal texty písní pro hru Ende Vésziho - Poslední dobrodružství Dona Quijota (1958, překl. Sándor Kosnar), pro překlad hry Rolfa Hochhutha Náměstek (1966, překl. Marie Liehmová) přebásnil v textu vedenou píseň. Spolupracoval s Československým rozhlasem (celoroční cyklus pohádkových příběhů pro děti Vrabčák Pepík, s Milanem Šedým), je autorem katalogu k výstavě Otakara Štembery (1954). Napsal technický scénář k filmu Bláznova kronika (1964, režie Karel Zeman, scénář Karel Zeman, Pavel Juráček), spolu s Karlem Zemanem se autorsky podílel na scénáři filmu Ukradená vzducholoď (1966, prem. 1967, režie Karel Zeman, námět podle románu Julese Verna Dva roky prázdnin). Podle jeho knihy pro děti Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel vznikla volná dramatizace Strašidla a bubáci (CD -interpreti Jiří Lábus, Simona Stašová, Jiří Stivín). – Užíval šifry R. K.

Krátký Radovan na mapě

místa v okolí

Stará Hlína

Stará Hlína

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'23.868"N, 14°48'44.293"E

zobrazit více
kaple sv. Václava a Panny Marie, Stará Hlína

kaple sv. Václava a Panny Marie, Stará Hlína

kategorie: kultura a památky / kaple
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'22.716"N, 14°48'49.237"E

zobrazit více

další místa v okolí

ubytování v okolí