Šumavský rozcestník: Gerstner František Antonín

Gerstner František Antonín

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
osobnosti
Gerstner František Antonín

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: budějovicko
GPS: 48°51'23.832"N, 14°29'21.785"E

popis

František Antonín rytíř von Gerstner (11.května 1795, Praha - 12.dubna 1840, Filadelfie) německy Franz Anton Ritter von Gerstner byl český resp. tehdy rakouský inženýr, první profesor praktické geometrie (geodezie) Polytechnického ústavu ve Vídni a průkopník stavby železnic v Čechách, Rakousku a Rusku. Jeho otcem byl František Josef Gerstner (1756-1832), profesor mechaniky a hydrauliky na pražské polytechnice - autor projektu koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince, významně přispěl k organizaci vědy a průmyslu v Čechách a mezinárodního věhlasu dosáhl především svými pracemi z oblasti astronomie a mechaniky. Za své zásluhy obdržel roce 1808 Leopoldův řád a následně byl povýšen do šlechtického stavu. František Antonín Gerstner šel ve stopách otce - vystudoval pražskou polytechniku i universitu a stal se profesorem geometrie na universitě ve Vídni. Od mládí bylo jeho snem realizovat otcův projekt dráhy České Budějovice-Linec a důkladně se na to připravoval, mimo jiného i studiemi železnic v Anglii. Díky tomu však již v první polovině 20. let zjistil, že projekt je ve své současné podobě prakticky zastaralý. Začal tedy v létě 1825 budovat trať pro koněspřežní železnici na základě císařského privilegia, které osobně obdržel a postoupil je c. k. první privilegované železniční společnosti, která ho pověřila stavbou dráhy jako stavbyvedoucího. Na římovském zámku měl projekční kancelář a z této kanceláře pak řídil stavbu této zcela první evropské kolejové dráhy. Není bez významu, že od tohoto data je počítán vznik železnice v Evropě. Stavba 64 km dlouhého úseku z Budějovic do Kerschbaumu nedaleko hranic pokračovala rychle. Už v září 1827 byl zahájen zkušení provoz mezi Budějovicemi a Leopoldschlagem a o rok později začal provoz veřejné nákladní dopravy. Jenže stavba se díky Gerstnerově důkladnosti nečekaně prodražila, a proto společnost rozhodla přijmout úspornější řešení. František nemínil obětovat a mrzačit svůj původní návrh, a proto stavbu přenechal roku 1828 svému zástupci Matyáši Schönererovi, který dokázal stavět za 2/5 Gerstnerových nákladů. Odjel projektovat a stavět železnice do Ruska. V něm však také narazil na podobné nesnáze s ruskou byrokracií a ze všech smělých plánů se mu podařilo realizovat jen první ruskou veřejnou parní železnici vedoucí z Petrohradu do Carského Sela. Stavba železnice z Petrohradu do Carského Sela (Sankt Petěrburg - Carskoje Selo - Pavlovsk) v letech 1835-1837 byla znamenitým technickým výkonem. Mimo vlastní dráhy bylo třeba od základů vybudovat i potřebné zázemí, dílny apod. V Rusku však Gerstner vychoval celou generaci mladých odborníků, absolventů pražské polytechniky. Vždyť z 13 inženýrů činných při stavbě této dráhy bylo 12 Čechů. Aby získal potřebné zkušenosti, prošel spolu s nimi Gerstner všechny významné evropské železnice - v Belgii, v Německu, v kolébce železniční dopravy v Anglii, kde se setkal i se slavným Stephensonem. Prvé zkušenosti získal u Gerstnera i Jan Perner. V roce 1830 převzal František Antonín Gerstner profesuru na pražské polytechnice po svém otci, ale příliš se v Praze nezdržoval. Po dokončení stavby v Rusku stihl v roce 1832 sotva přijet na otcův pohřeb a pak se vydal opět na cestu Evropou, kde dále studoval konkurenční železnice a chystal velkorysý projekt železniční sítě rakouské říše. Za zkušenostmi se vydal nakonec v roce 1838 i do Severní Ameriky, kde je přijat jako kapacita v oboru. Z amerického pobytu vyšla obsáhlá dvousvazková publikace v němčině o amerických komunikacích. Ta však byla vydána až dva roky po smrti svého autora, který uprostřed plných tvůrčích sil zahynul při pouliční nehodě. Do angličtiny pak byla přeložena po necelých 150 letech. V roce 1840 mu bylo necelých 45 let!