Šumava.cz

V polovině 17. století došlo na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho k založení poutního místa s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Kaple byla postavena jako kopie slavného Loreta v Itálii v letech 1648 - 1653 a kolem ní byly v letech 1652 - 1658 vystavěny čtvercové ambity. V letech 1672 - 1697 byl na východní straně přistavěn kostel Sv. Ducha. Křížová cesta vznikala v okolní krajině postupně od roku 1658 až do první čtvrtiny 18. století. V okolí kaple bylo vystavěno 25 barokních kapliček křížové cesty (tzv. Římovské pašije) s většinou dřevěnými sochami. Kapličky pocházejí z druhé poloviny 17. a z první čtvrtiny 18. století a jsou rozptýleny v okruhu 5 km. Jejich rozmístění v terénu odpovídá poloze tradiční křížové cesty v Jeruzalémě. Má zastavení: Loučení (Jde o rozměrnou osmibokou kapli z let 1687-1688, kterou zastřešuje kupole s lucernou. Její vnitřní stěnu zdobí freskový obraz Ježíše Krista loučícího se se svou matkou, Pannou Marií.), Poslední večeře (Velké obdélné kapli "Poslední večeře Páně" z roku 1668, tvořící zdaleka viditelnou dominantu okolí. Interiér prosvětlují tři okna a je přístupný dvěma dveřními otvory. Uvnitř stojí stůl, kolem něhož bývaly rozsazeny sochy Krista a dvanácti apoštolů v životní velikosti.), Stádní brána (Kaple z obou stran otevřená s freskovými obrazy na vnitřních stěnách. Znázorňují Krista provázeného učedníky z města Jeruzaléma do zahrady Getsemanské. Brána stojí nad hlubokým úvozem cesty.), Zastavení U pusté vsi (Rozložitá kaple "U pusté vsi" s plastikou Ježíše Krista, sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana, stejně jako osm soch spících, na zemi ležících apoštolů. Výjev představuje odpočinek v zahradě Getsemanské. Kaple "U pusté vsi" byla postavena roku 1691, renovována byla v letech 1778 a 1795 a klasicistně přestavěna roku 1810.), Zastavení U smutné duše (Menší kapličku "U smutné duše" z roku 1691. V jejím výklenku visí na dřevě malovaný obraz z roku 1834 od prachatického malíře Felixe Fabera. Představuje Krista, jak říká svým učedníkům: "Smutná jest duše má až k smrti". Na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. byly vedle této kapličky dne 2. prosince 1908 zasazeny dvě lípy.), Zastavení na hoře Olivetské (Skalnatý hřbet, který představuje "Olivetskou horu". Na nejvyšším skalním výběžku stojí kaplička a v jejím výklenku kamenná socha anděla držícího v rukou kalich a dřevěný kříž. Pod skalkou nacházíme kamennou sochu klečícího Krista, s rukama sepjatýma a hledícího směrem vzhůru, ke kapličce. Opodál, o něco níže za Kristovou sochou, leží ještě tři kamenné plastiky spících apoštolů. Letopočet 1660, vytesaný na jejich boční straně, prozrazuje, že sem byly umístěny krátce po založení křížové cesty, iniciály I.G. zase skrývají jméno jejich autora. Místu se říká obvykle "Olivetská hora", "Modlitba Krista Pána v zahradě" nebo "U anděla".), Kaplička U Jidáše (Kaplička "U Jidáše" s obrazem znázorňujícím Jidášovu zradu.), Osmé zastavení křížové cesty (Pěšinou vystoupáme po svahu až k další kapličce, na jejímž obraze vidíme Krista svázaného a vedeného ze zahrady.), Zastavení U chromého žida (Větší kaple se sochou žoldnéře, který vyvádí spoutaného Krista ze zahrady Getsemanské.), Zastavení U Cedronu (Velká kaple "U Cedronu" z roku 1660, v jejímž výklenku se nachází výjev Krista vedeného dvěma žoldnéři přes řeku Cedron. Stěnu za těmito třemi dřevěnými sochami vymaloval roku 1834 Felix Faber. Pro zvýšení věrohodnosti mají kaple ve spodní části klenutý oblouk,jímž skutečně protéká malý potůček představující biblickou řeku.), Zastavení Vodní brána (Otevřená "Vodní brána" z doby před rokem 1697, uzavřená dřevěným plotem. Má představovat jednu z jeruzalémských bran, kudy byl svázaný Ježíš Kristus veden do města. Na protilehlých stěnách brány spatříme freskové obrazy s příslušným výjevem, které však mladšími zásahy ztratily na své původní hodnotě.), Kaplička jedenáctého zastavení (kapličku s obrazem, který znázorňuje, jak byl spoutaný Kristus haněn, tupen a kamenován.), Kaplička U Anáše (Kaple zvaná "U Annáše", v níž visí obraz Krista vyslýchaného nejvyšším knězem Annášem.), Zastaveni U Kaifáše (Velká kaple se dvěma klenutými oblouky, které ústí do dvou vnitřních prostor: v pravé části vidíme sochu děvečky u ohniště a sochu sv. Petra, za nimiž stávala ještě dřevěná soška kohouta. V levé části se nalézají dřevěné plastiky Krista a žoldnéře, u zadní stěny stojí na vyvýšeném místě socha židovského nejvyššího kněze Kaifáše a po stranách ještě dvě postavy židovských kněží namalované na dřevěných tabulích. Kaple tohoto čtrnáctého zastavení pochází z roku 1663 a podle nejnápadnějších soch sejí říká bud, "U Kaifáše" nebo "U děvečky".), Kaplička Malý Pilát (Menší kaple, v jejímž výklenku spatříme sochy Krista, Piláta a vojáka - Kristus je veden před judského prokurátora Piláta.), Zastavení U Herodesa (Kaple "U Herodesa"má ve výklenku tři sochy, zpodobňující situaci, při níž byl Kristus doveden žoldnéřem před krále Herodesa a tam vysmíván přítomnými Židy.), Kaple Velký Pilát (Kaple "Velký Pilát", která se k příchozímu obrací zadní stěnou. Pochází z roku 1662 a má vysoké průčelí, rozdělené třemi vodorovnými římsami, které je v dolní části proraženo třemi oblouky - větším prostředním a dvěma menšími po stranách. Pravá část klenutého vnitřku ukazuje bičování Ježíše Krista (plastiky Krista a dvou vojáků), v levém oddělení potom dva žoldnéři kladou Kristovi na hlavu trnovou korunu. Nad oběma částmi vyčnívá ze zadní stěny pavláčka se dvěma sochami : Pilát ukazuje lidu zbičovaného Krista. Nad pavláčkou čteme česko - německý nápis " Ejhle člověk ! Sehet ein Mensch !"), Kaplička sedmnáctého zastavení (Kaple s obrazem, na němž je Kristovi vkládán na ramena kříž. Toto osmnácté zastavení bylo původně postaveno asi v roce 1696 a nově v roku 1835.). Devatenácté zastaveni křížové cesty (Atypická kaple, v jejímž vnitřku jsou umístěny dvě sochy Kristus potkává svou matku, Pannu Marii. Klenba této kaple, vzniklé patrně roku 1660, byla původně posázena lasturami rybničních škeblí.), Kaplička se sv. Veronikou (Kapličku s obrazem od malíře Františka Doubka z roku 1885, který představuje Krista, jak se setkává se svatou Veronikou.), Popravní brána (Popravní brána byla postavenou někdy před rokem 1697. Freskové obrazy na jejích vnitřních stěnách vytvořil rovněž Felix Faber v roce 1840 a znázorňují tři plačící jeruzalémské ženy, jak potkávají Krista s křížem - fresku po levé straně přemaloval roku 1929 Karel Čihák, další oprava maleb proběhla v osmdesátých letech), Zastaveni U Šimona (Šimonova kaple ukrývá sochu Krista, jak klesá pod těžkým křížem. Spoutaného Krista vedou dva žoldnéři, znázornění dřevěnými plastikami, a kříž mu pomáhá nést Simon z Kyrény, vymalovaný na vyřezaném dřevěném prkně. Kaple "U Šimona" vznikla roku 1660.), Kalvárie (Hora Kalvárie je malý strmý pahorek, na němž jsou vedle sebe vztyčeny tři vysoké dřevěné kříže , obnovené roku 1840. Ukřižované postavy jsou namalovány na vykrajovaném plechu. Prostřední, nejvyšší kříž nese samotného Krista, postranní kříže potom těla dvou lotrů Dismase a Gesmase. Mezi kříži stojí kamenné sochy Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdaleny, vytvořené v roce 1705 Friedrichem Haslingerem z Hornu.), předposlední zastavení se sochou Piety (Kaple, postavená roku 1661 na půlkruhovém půdorysu, jejíž výklenek uzavírá kovaná mříž. Za mříží se skrývá socha Piety z roku 1686.), Boží hrob (Poslední pětadvacáté zastavení řimovských pašijí. Jedna se o "Boží hrob", jehož přední část tvoří obdélná klenutá předsíň, ze které vede nízký otvor k samotnému Božímu hrobu v zadní, okrouhlé části kaple. Uvnitř leží dřevěná socha Kristova těla, nejstarší plastika křížové cesty, datovaná 1658. Po obou stranách kaple "Božího hrobu" se tyčí dva kamenné sloupy, na nichž jsou připevněny vykrajované plechy s namalovanými nástroji Kristova umučení.). Unikátní pašijová cesta je v rámci České republiky co do rozsahu naprosto výjimečnou ukázkou projevu barokní katolické zbožnosti. Mnoho obrazů a soch bylo po roce 1989 odcizeno. Roku 2013 bylo založeno občanské sdružení "Matice římovská", které navazuje na původní Matici, založenou roku 1946. Vším vás provede Naučná steska Křížová cesta v Římově.