Šumavský rozcestník: pozůstatky koňské dráhy Holkov

pozůstatky koňské dráhy Holkov - Velešín

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
technické
pozůstatky koňské dráhy Holkov - Velešín

detailní info

kategorie: kultura a památky / technické
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°50'21.537"N, 14°27'17.886"E

popis

Nejzachovalejší mostek bývalé koněspřežky na našem území, i s replikou původní koleje leží mezi Holkovem a Velešínem a byl součást koněspřežní dráhy České Budějovice – Linec. Plán na první kolejovou dráhu na evropském kontinentě vypracoval F.J.Gerstner v roce 1807. Zahájení stavby se opozdilo kvůli napoleonským válkám. Dráha měřila 128 km. Kromě zboží se denně přepravovaly osoby. Cesta z Lince do Budějovic trvala 14 hodin. Dráhu doplňovaly tři přepřahací stanice v Holkově, Bujanově a Kerschbaumu. V roce 1872 nahradily koně parní lokomotivy. Kupci jezdili přes Velešín již od nepaměti. A ještě počátkem 19. století bylo na tzv. královské silnici velice rušno. Jezdilo po ní množství těžkých povozů, které vozily nejrůznější zboží, zejména lihoviny, sirky, porcelánové nádobí, sukno, obilí apod. směrem k Linci, opačným směrem pak zvláště sůl. Majitelé vozů (formani) byli zvláštní skupinou lidí, od ostatních se lišili svým způsobem života (byli stále na cestách), mluvou i oblečením. Přes Velešín jezdili nejčastěji formani z Prahy, Liberce, Chebu, z celých severních Čech i odjinud, kteří obvykle směřovali do Rakouska či Itálie nebo naopak nazpět. Rozkvět zdejšího formanství ustal, když byla zřízena koňská dráha z Budějovic do Lince, která náklady dopravovala mnohem levněji. Tehdy zanikly jízdy příležitostných „selských formanů“, velikou újmu utrpěli i zdejší hostinští, kováři, sedláři, ševci, pekaři a jiní. Stavba koněspřežky, kterou projektoval a zpočátku i řídil František Antonín Gerstner (1795 -1840), byla zahájena v roce 1825 a dokončena v roce 1830 to však již F. A. Gerstner ve službách C. K. první priv. společnosti nebyl. Pro neshody s akcionáři předal počátkem července 1828 vedení stavby svému nástupci Matyáši Schönererovi, který pak železnici dokončil. Pravidelný provoz na severním úseku České Budějovice - Kerschbaum byl zahájen 30.9.1828, přeprava nákladu započala 1.8.1832. Osobní vlak projel trať v délce 128 km za 12 hodin, doprava nákladu trvala tři dny. Nejbližší stanice koněspřežky byla na Holkově. Přepřažní a staniční budova byla adaptována z bývalé zájezdní hospody č. 8, která má tři štíty v řadě. Na prostřední střeše je zvonička, pod níž se nachází vjezd do krytého dvora. V jednom krajním štítu bylo okénko, k němuž vedry dřevěné kryté schody. Tam se prodávaly jízdenky. V této bývalé hospodě se nacházela kancelář a byty pro úředníky i zřízence dráhy, kovářská dílna a pomocné stáje pro koně. Protější nově vystavěná budova č. 20 sloužila k ustájení asi čtyřiceti koní, bylo zde i skladiště píce a obytné místnosti pro obsluhu. Na holkovském rozcestí se dráha stáčela ke dvoru Holkov a velkým obloukem dvakrát přetínala bývalou královskou (císařskou) silnici. Pak se trať zase vracela k původnímu směru. Dodnes jsou místy patrny zbytky tehdejšího náspu. Uprostřed jednoho z těchto zbytků, nedaleko od mezinárodní silnice E 55, se nachází klenutý můstek. Mezi tímto můstkem a nynější železniční zastávkou Velešín - městys se zachovaly zbytky původního zářezu. Asi 100 m od této zastávky, po pravé straně trati směrem na Horní Dvořiště, se nachází další zbytek náspu s klenutým kamenným můstkem, který má ovšem poněkud jiný vzhled než můstek předchozí. Koněspřežka Č. Budějovice - Linec byla v provozu přes 40 let. Rychlý rozvoj lokomotivních tratí si vynutil její přestavbu na trať lokomotivní. Koněspřežka byla v době svého vzniku nejdelší evropskou transkontinentální železnicí. Stala se tak základem celé evropské kontinentální železniční sítě.