Šumava.cz

Jiří Potůček (12.července 1919, Bruneck, dnes Itálie – 2. července 1942, v lese mezi vesnicemi Trnová a Rosice nad Labem) byl příslušník československé zahraniční armády v Anglii a radista výsadku Silver A (krycím jménem Tolar, osobní číslo Z; F-1864). Jiří Potůček se narodil v Brunecku v Jižním Tyrolsku - otec Vilém Potůček byl osobním komorníkem hraběte Šternberka a matka Antonie (rozená Karlová) byla u hraběte Šternberka komornou. Rodina bydlela ve Šternberku, později se přestěhovala do Vranova (dnešní Břasy) u Rokycan, kde si rodiče zakoupili domek s hospodářstvím a Jiří prožil dětství a mládí. Obecnou školu absolvoval ve Vranově, měšťanské škole v Horním Stupně. Po absolvování kurzu v Radnici nastoupil k firmě Baťa, kde se vypracoval na gumárenského instruktora. Nacistická okupace vlasti jej zastihla v Jugoslávii (v Osijeku), kde pracoval jako gumárenský instruktor firmy Baťa. Rozhodl se pro vstup do formujícího se československého vojska a proto odtud odjel přes Řecko, Turecko a Sýrii do Francie, kde byl v Agde 14. ledna 1940 prezentován do čsl. zahraniční armády. Byl zařazen k telefonní rotě jako spojař. Prodělal radiovýcvik, bojů o Francii se nezúčastnil. Po pádu Francie byl 26. června 1940 evakuován do Velké Británie. Tam byl zařazen ke spojovací rotě. 28. října 1940 byl povýšen na desátníka. V létě 1940 byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly – kam se dobrovolně sám přihlásil k plnění zvláštních úkolů v okupované vlasti. Od 19. září do 25. prosince 1940 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz a radiotelegrafický kurz. V té době již byl jako radista zařazen do výsadku Silver A. Krátce po půlnoci 29. prosince 1941 byl společně s velitelem skupiny Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem vysazen u obce Senice poblíž Poděbrad. Do protektorátu byla skupina vysazena společně s paraskupinami SILVER B a ANTHROPOID. Na území protektorátu obsluhoval radiostanici s krycím názvem Libuše. S Londýnem se poprvé spojil 15. ledna 1942 a rádiové spojení udržoval až do června 1942. Vysílal z kamenolomu Hluboká (kde byl zaměstnán jako noční hlídač) u obce Ležáky a z Bohdanče. Toto spojení bylo nesmírně důležité, sehrálo i důležitou roli během příprav atentátu na Reinharda Heydricha. Nakonec však i díky udání Karla Čurdy došlo k odhalení odbojové zpravodajské sítě, což vedlo likvidaci skupiny. Valčík padl společně s dalšími parašutisty v kryptě kostela v pražské Resslově ulici, Bartoš se zastřelil při pokusu uniknout z obklíčení gestapáků v pardubických ulicích. V polovině června 1942 se Potůček s vysílačkou přemístil do nového úkrytu v osadě Končiny u Bohdašína, kde na něj ale 30. června 1942 udělalo gestapo zátah. Jiří Potůček se prostřílel z obklíčení a unikal ještě tři dny přičemž se pokoušel vrátit se na Pardubicko. Vyhladovělý a unavený usnul v křoví nedaleko obce Trnová poblíž Rosic. Zde jej našel strážmistr protektorátního četnictva Karel Půlpán a zastřelil - patrně ve spánku nebo v sebeobraně. Život Jiřího Potůčka skončil 2. července 1942, deset dní před jeho třiadvacátými narozeninami. Po pitvě bylo tělo pohřbeno do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově. Dne 5. září 1945 byl postupně in memoriam povýšen do hodnosti podporučíka, v prosinci téhož roku byl postupně povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty. Dne 7. dubna 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty. 24. června 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka. V Břasích je umístěna jeho pamětní deska.