nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy
největší obec v Čechách - Stachy zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
jediná česká tiskárna do roku 1533 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenný hrad v Čechách - Přimda zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy

Freiwald Jindřich

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: sušicko
GPS: 49°13'59.665"N, 13°31'20.336"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Jindřich Freiwald (6. června 1890, Hronov – 8. května 1945, Praha) byl český architekt. Byl žákem Jana Kotěry. Jindřich Freiwald se narodil v rodině Františka Freivalda, hostinského v Hronově a jeho manželky Josefy, rozené Jiráskové. V Hronově se vyučil zedníkem a v Praze absolvoval stavitelské oddělení Vyšší průmyslové školy, kde ukončil studium v roce 1910. Poté se stal asistentem Antonína Balšánka. V letech 1913-15 a 1917-18 studoval na Akademii výtvarných umění u architekta Jana Kotěry (studium přerušil vojenskou službou v době 1. světové války). Především Kotěrou byl natolik ovlivněn, že dlouho setrvával ve stylu "kotěrovské" moderny. Byl to právě Kotěra, který Freiwalda považoval za jednoho ze svých nejnadanějších studentů a doporučil ho starostovi Františku Ulrichovi jako novou generaci architektů, která měla realizovat výstavbu v Hradci Králové. Tak už před první světovou válkou Freiwald navrhoval fasádu hotelu Start a nerealizovaný činžovní dům. Na činnost v Hradci Králové navázal po válce, kdy zde navrhoval pro stavební družstva, finanční domy i soukromníky. Významné realizace ale čekaly na Freiwalda až po první světové válce. Hned v roce 1919 navrhl řadové domy pro vilovou kolonii Ořechovka, jednalo se o fronty domů v ulicích Klidná čp. 288–299 a 337–340, Dělostřelecká čp. 264–271 a 341–350. V Praze následovaly domy Družstevní kolonie Na Perníkářce, v Hradci Králové pak družstevní bytové domy v ulici Čelakovského (1920). V roce 1921 založili s Jaroslavem Böhmem společný ateliér Freiwald a Böhm. V lednu 1925 se oženil se Zdenčou Hrubešovou. Patří k pražským architektům, kteří zanechali asi nejrozsáhlejší stopu na českém venkově. V první polovině 20. let se s Jaroslavem Böhmem zaměřoval především na rozvíjení ideálních dispozic i dekorativních forem dostupného bydlení, vznikly deální dvoj a čtyřdomky (zamýšlené pro Opavu). Freiwald s Böhmem vytvořili originální stylovou syntézu z prvků vyloženě modernistických prosazovaných před válkou Kotěrovou školou a prvků převzatých z lidové architektury a lokálních, regionálních zdrojů nebo z architektury historické. Takové samostatné i řadové domy realizovali v Kolíně (čp. 19–23), v Sušici (čtvrť „Benátky“ z roku 1924), v Duchcově (1922–1924), v soutěžích na typové domky pro Spořilov (1925) a Mělník (1927) a publikovali je v různých obměnách v reprezentační publikaci Naše stavby. Freiwaldovi ale nebyly cizí ani návrhy vyloženě buržoazních vil, jako byla například vila továrníka Ganze v Pardubicích (Jahnova čp. 9, 1921) nebo Schwarzkopfova vila v Sušici (T. G. Masaryka čp. 154/II, 1925–1930). Navrhl a postavil (většinou ve spolupráci s Jaroslavem Böhmem) řadu bankovních domů (Železný Brod, Červený Kostelec, Sobotka, Sušice) a divadel (Hronov, Chrudim, Kolín). K dalším realizacím patři dělnické kolonie v Duchcově a Chustu (Masarykova kolonie, vítěz soutěže na vilovou čtvrť mezi nádražím a hlavním náměstím) na Podkarpatské Rusi, nájemní dům v Praze v Bubenči (Šmeralova ul.), objekty továrny Aero v Praze ve Vysočanech a Karlíně a kino Aero v Praze na Žižkově. Od počátku Pražského povstání 5. května 1945 se ho aktivně zúčastnil v Braníku, na Zbraslavi, v Nuslích, Pankráci a Krči, v uniformě kapitána československé armády. Během povstání byl zajat a zavražděn ustupujícími Němci v Braníku (před domem Braník čp. 610 v tehdejší ulici Na Křížku č.6 - dnes Vlnitá 32, který ve třicátých letech stavěl pro svého přítele Ferdinanda Krále), kde měl nad kostelem sv. Prokopa svou vilu. Tělo bylo nejprve uloženo na hřbitově v Braníku, později bylo převezeno a pohřbeno na městském hřbitově v Hronově.

doplňující info

odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Freiwald

Freiwald Jindřich na mapě

místa v okolí

hotel Svatobor, Sušice

hotel Svatobor, Sušice

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'0.237"N, 13°31'18.205"E

zobrazit více
Vrásky z lásky

Vrásky z lásky

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'0.237"N, 13°31'18.205"E

zobrazit více

další místa v okolí