popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená horská obec v Čechách 1062 m n.m. - Kvilda zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
nejdeštivějších místo v České republice - 1500 mm/rok - Březník zajímavosti ze Šumavy

rodný dům Františka Křižíka, Plánice

detailní info

kategorie: kultura a památky / muzea, expozice
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'27.71"N 13°27'55.92"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Křižíkovo muzeum v rodném domě - prostřednictvím původního nábytku, dokumentů a originálů život a dílo tohoto slavného vynálezce, tvůrce první pražské elektrické tramvaje a první evropské elektrifikované železnice. V expozici můžete obdivovat soustrojí Čachrovské elektrárny sestrojené fyrmou Křižík. Počátky prvních družstevních elektráren v českých zemích začínají na konci 19. století, první vznikla v roce 1898 v Perníku u Jáchymova, druhá v Čachrově u Klatov na říčce Ostružné. Vzhledem ke značné nadmořské výšce pociťovala obec nedostatek vody a její obyvatelé jen s velkými obtížemi obdělávali svá pole. Tyto okolnosti přispěly k založení družstva, které jim mělo pomoci překonávat uvedené potíže. Zásluhu o jeho založení v roce 1901 měl tehdejší farář v Čachrově František Blahovec, poslanec Zemského sněmu Království Českého a pozdější děkan ve Volenicích. Družstvo se nazývalo Rolnická elektrárna pro svícení, čerpání vody, řezání řezanky a pro další hospodářské účely. Složené podíly po 50K vytvořily kapitál, z něhož byl zakoupen za 18 000 K starý Zikmundův mlýn na řece Ostružná. Ještě téhož roku mlýn vyhořel, a proto vznikla nové budova mlýna a elektrárny. Práce postupovaly velice rychle a elektrárna byla otevřena 16.11.1902. Na slavnosti se sešlo více než 6 000 lidí, kterým svítilo 29 žárovek. Elektrárna se stala první družstevní v tehdejším rakousko-uherském mocnářství. Čachrovská vodní elektrárna byla obnovena po roce 1989. Zajímavou zmínku o Čachrovské elektrárně poskytuje brožura Elektřina v zemědělství z roku 1903: „Následování hodný příklad praktického využití vodní síly hospodářským družstvem podalo družstvo rolnické elektrárny v Čachrově. Obec tato rozložená na vrchu 700 m nad mořem, trpěla nedostatkem vody, a jako všude jinde nebyli hospodáři v tomto horském místě s to zjednat si dostatek pracovních sil pro obdělání pozemků, mlácení obilí a řezání řezanky. Na radu Křižíkovy firmy se proto odhodlali zakoupit malý vetchý mlýnec, opodál obce v údolí položený, jehož bohaté vodní síly bylo užitkováno jen nepatrně. Když pak mlýn vyhořel, postavilo družstvo novou budovu, zařídilo mlýnské stroje, způsobilé k semílání obilí všeho členstva družstva. Úpravou potoka, hlavně rychlého odpadu vody, bylo dosaženo spádu přes 6 m, a ježto přitéká vody přes 300 l za vteřinu, je takto získáno 30 k vodní síly. Při plném zatížení turbíny spotřebuje mlýn asi 11k; aby zbývající síla byla plně využitkována, usneslo se družstvo, aby byl postaven dynamoelektrický stroj k výrobě elektrického proudu, který za dne žene v selských usedlostech motory k mlácení, řezání řezanky, motory šrotovníku, kruhové pily, obecního vodovodu, večer pak celou obec osvětluje. Takové byly počátky zemědělské elektrisace v Čechách, připravované a z největší části financované Františkem Křižíkem.“ Soustrojí z původní Čachrovské elektrárny tvoří vystavená rozvodná deska a dynamoelektrický stroj s výrobním číslem 1402, s napětím kotvy 15 kV, 900 ot/min, proudem 50 A a budícím napětím 260 V. Dále regulátor firmy Josefa Prokopa synové v Pardubicích systém Hartung z let 1910 - 1912 (doplněk mimo Čachrovskou elektrárnu). V neposlední řadě je k vidění funkční oblouková lampa firmy František Křižík z roku 1884 se štítkovými údaji, napětí 18 - 22 V a pro 12 - 16 A.

doplňující info

odkaz: http://www.planice.cz/muzeum/

rodný dům Františka Křižíka, Plánice na mapě

rodný dům Františka Křižíka, Plánice na fotografiích

místa v okolí

pamětní deska František Křižík

pamětní deska František Křižík

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'27.654"N, 13°27'56.257"E

zobrazit více
SDH Plánice

SDH Plánice

kategorie: instituce / hasičské sbory
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'25.746"N, 13°28'1.377"E

zobrazit více

další místa v okolí