Šumavský rozcestník: Eckert Otto

Eckert Otto

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°58'51.032"N, 13°29'14.775"E

popis

Otto Eckert (4.října 1910, Kralovice - 1.ledna 1995, Praha) byl český sochař a keramik, pedagog, kurátor, fotograf. Uměleckého vzdělání se mu dostalo na hořické sochařsko-kamenické škole v Hořicích v letech 1924–1926 a poté na pražské uměleckoprůmyslové škole ve speciálce Karla Štipla, kterou ukončil roku 1933. Následně začal pracovat (1934–1939) v porcelánce EPIAG v Březové, následně v letech 1934–1939 pracoval v keramické dílně A. Ťoupala v Praze a ve vlastní dílně v Kralovicích. Zde prováděl i své první keramické plastiky, většinou zvířecích námětů. Za okupace se odstěhoval zpět do rodných Kralovic, kde v letech 1940–1945 pracoval ve vlastní keramické dílně. Věnoval se tvorbě ručně točené keramiky na kruhu. Eckert experimentoval s barevnými glazurami, jeho specialitou bylo jejich vrstvení a vytváření ornamentů technikou proškrabávání vrstev. Výtvarník se aktivně angažoval v komunistické straně, což pozitivně ovlivnilo jeho poválečnou kariéru. Od roku 1946 začal učit na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde vedl ateliér porcelánu a keramiky, v letech 1960–1966 vedl školu jako rektor. Jeho práce a výuka v oblasti porcelánové výroby byla silně ovlivněna keramickými technikami. Sám vytvořil několik zdařilých porcelánových plastik - vyrobených v duchcovské porcelánce - a navrhl i několik váz a servisů. Většinou šlo o realizace ke speciálním příležitostem jako např. Expo 58 v Bruselu nebo XII. Triennále v Miláně. Otto Eckert výrazně ovlivnil českou poválečnou keramickou tvorbu i porcelánovou výrobu. Jeho žáci, z nichž někteří pracovali jako designéři, byli Eckertovou prací silně ovlivněni. Eckertovo keramické pojetí negativně ovlivnilo design části poválečných porcelánových servisů, naopak v případě bruselských váz byl tento vliv velmi pozitivní. Za jakousi variantu Eckertových proškrabovaných dekorů lze označit dekorace solnými glazurami, které jsou typické pro bruselský styl. Roku 1956 se Eckert stal členem Mezinárodní keramické akademie AIC, kde se velmi angažoval. Po několika letech (v roce 1962) se mu podařilo - díky dobrým vztahům s režimem - v Praze uspořádat mezinárodní výstavu keramiky. Tím nejen zprostředkoval po letech izolace českým tvůrcům styk se světovou tvorbou, ale zároveň zařadil československou keramickou tvorbu do světového kontextu. Od roku 1956 byl členem Académie internationale de la céramique (od roku 1967 byl viceprezident), díky tomuto členství a vcelku dobrým vztahem s vládnoucím režimem se mu podařilo roku 1962 uspořádat mezinárodní výstavu keramiky v Praze. V 70. letech jeho vliv poněkud upadl, ještě v letech 1972–1987 byl člen představenstva ÚV SČVU. Ve svém díle se zaměřoval na spíše jednoduchou užitou keramiku pod vlivem funkcionalismu, ovšem zpravidla s náročnou povrchovou úpravou, využíval zejména vrstvené a následně proškrabované barevné glazury. Ceněné jsou jeho porcelánové servisy navržené pro Expo 58. Za jeho života se mu dostalo řady ocenění včetně čs. titulu národní umělec, Řád Vítězného února, nebo zlaté medaile z mezinárodních keramických výstav v Praze, Istanbulu a Gualdo Toddino. Do Kralovic se však často a rád vracel. Zemřel 1.ledna 1995 v Praze.