Šumavský rozcestník: Beran Rudolf

Beran Rudolf

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: strakonicko
GPS: 49°15'25.761"N, 13°50'55.161"E

popis

Rudolf Beran (28. prosince 1887, Pracejovice – 28. července 1954, Leopoldov) byl český agrární politik a česko-slovenský ministerský předseda. Mladý Rudolf Beran vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích. Od roku 1906 pak působil v Praze v sekretariátu agrární strany a od roku 1909 byl tajemníkem agrárního dorostu. Již v roce 1915 se stal generálním tajemníkem strany této strany. Po vzniku samostatného státu zasedl v Národním shromáždění, kde byl poslancem až do roku 1939. V letech 1918 – 1933 byl Beran ústředním tajemníkem strany, kde se osvědčil a pomohl rozšířit síť místních organizací strany a organizací s agrárníky úzce spjatými. V roce 1933 se stal Rudolf Beran místopředsedou strany a v roce 1935 dokonce jejím předsedou. Ve straně patřil mezi odpůrce prezidentské politiky a v roce 1935 se neúspěšně snažil zabránit volbě Eduarda Beneše československým prezidentem a spolu se stranami takzvaného Prosincového bloku prosadit kandidáta pravicového. Po přijetí Mnichovského diktátu se stal v obtížné situaci druhé republiky Rudolf Beran jedním z nejvýznamnějších představitelů země. Výrazně se angažoval při vzniku Strany národní jednoty, která sjednotila všechny české nelevicové strany a část národních socialistů, podílel se na výběru a následné volbě Emila Háchy za prezidenta republiky a především byl od 1. prosince 1938 předsedou česko-slovenské vlády. Po okupaci země zůstal ještě krátký čas v čele vlády, ale již na konci dubna 1939 by vystřídán Aloisem Eliášem, který byl později popraven za protinacistický odboj. V té době odešel do ústraní na svůj statek v Pracejovicích, o jehož hospodářství se i během své aktivní politické kariéry vždy staral. V roce 1939 byla na Javorníku na Šumavě díky jeho iniciativám otevřena Švehlova chata (dnešní sanatorium), což byla vládní a poslanecká budova. Během okupace udržoval kontakty s představiteli českého odboje a odboj i finančně podporoval. V červnu 1941 byl Beran zatčen Gestapem a v dubnu 1942 v Berlíně odsouzen k 10 letům vězení a finančnímu trestu za napomáhání k velezradě. V prosinci 1943 byl však z vězení propuštěn. Krátce po konci druhé světové války, dne 19. května 1945, byl Rudolf Beran zatčen a v dubnu 1947 v zmanipulovaném politickém procesu odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Zemřel v roce 1954 ve věznici Leopoldov.