Šumavský rozcestník: Ančerl Karel

Ančerl Karel

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°17'25.326"N, 14°48'10.256"E

popis

Karel Ančerl (11.dubna 1908, Tučapy - 3. července 1973, Toronto) byl významný československý dirigent. Nahrávky jeho zpracování děl Dvořákových, Janáčkových, Stravinského, Schönberga, Bartóka, Prokofjeva, Martinů či Kabeláče dodnes ceněny. Karel se narodil v židovské rodině vyrábějící lihoviny. Studoval skladbu u Jaroslava Křičky, také dirigování u Pavla Dědečka a hru na bicí nástroje. Velký význam pro jeho uměleckou kariéru mělo i studium mikrointervalové hudby u Aloise Háby, ale zejména pravidelná účast na zkouškách České filharmonie, kde mohl sledovat práci Václava Talicha. Poprvé dirigoval v roce 1930 své absolventské vystoupení.Bezy na sebe upozornil v cizině, když v Mnichově připravil vzorně pro H. Scherchena Hábovu operu Matka, kterou o šestnáct let později uvedl sám v Praze. Na festivalech Společnosti pro soudobou hudbu ve Vídni (1932) a v Amsterdamu (1933) sklidil vynikající kritiky. Byl přizván k České filharmonii a na další mezinárodní festival moderní hudby do Barcelony. Po obsazení země nacisty republiky pracoval jako lesní dělník poblíž svého rodiště a Gestapem byl zatčen a uvězněn v Táboře. Po té pracoval jako dělník firmy Teerag v Soběslavi. Dne 12.listopadu 1942 byl i s manželkou deportován do Terezína, kde se podílel na hudebních aktivitách, a po dvou letech byl zařazen do transportu do Osvětimi, kde přišel o rodinu (o manželku a malého syna). Po skončení války byl nejprve ředitelem nově budované Opery 5. května, poté opět zaměstnancem Československého rozhlasu, tentokrát jako šéfdirigent Symfonického orchestru. V roce 1950 byl jmenován uměleckým ředitelem České filharmonie, kterou řídil plných osmnáct let a přivedl ji ke světovému jménu, se zájezdy navštívil Austrálii, Nový Zéland, Číni, Indii a Japonsko. Později i USA a Kanadu. Orchestr přišel o svého šéfdirigenta poté, co se rozhodl v roce 1968 pro emigraci. Stal se šéfdirigentem symfonického orchestru v kanadském Torontu, hostoval u jiných amerických orchestrů a stále ve světě prosazoval českou klasickou i moderní hudbu. Dne 3. července 1973 zemřel a po letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na Slavíně, na Vyšehradském hřbitově v Praze. K 90. výročí narození a 25. výročí úmrtí mu byla v rodných Tučapech dne 6.září 1998 na budově radnice odhalena pamětní deska.