Šumavský rozcestník: kostel sv. Petra a Pavla, Kralovice

kostel sv. Petra a Pavla, Kralovice

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel sv. Petra a Pavla, Kralovice

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°58'45.878"N, 13°28'59.374"E

popis

Farní kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích je gotický, jednolodní, renesančně přestavěný 1575 -1581 Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie rodiny Greisbecků z Griesbachu. Kalovice patřily od roku 1183 k plaskému cisterciáskému klášteru. V roce 1289 jsou povýšeny na městys, roku 1547 na město. V průběhu 16. století patřily Kralovice Griesbeckům z Griesbachu, těm je ale v roce 1623 Ferdinand II. odňal a vrátil do majetku kláštera. Kostel je poprvé zmiňován v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Gotický opevněný kostel byl v letech 1575 - 81 na popud Floriána Gryspeka přestavěn do renesanční podoby, pravděpodobně dle projektů Bonifáce Wolmuta. Gryspek nechal k jižní straně kostela přistavět velkou kapli, jejíž krypta sloužila jako rodinná hrobka Gryspeků. V roce 1868 byl zničený renesanční zděný štít nahrazen novým. Sgrafita pocházejí z opravy kostela v roce 1894. Rozměrná stavba kostela má jednu obdélnou loď a užší, trojboce uzavřený presbytář s opěrnými pilíři. Presbytář, zdivo severní strany lodi a dolních dvou pater hranolové věže jsou gotické, zbylé části jsou renesanční. Šířka původní lodi je vyznačena rozponem klenby. Přízemí obíhají slepé arkády, na kterými jsou lomená okna. Hlavní a boční průčelí je zděné z režných cihel, ostatní fasády byly pokryty sgrafity, která byla obnovena v roce 1894 na presbytáři a jižní kapli. Mezi kruhovými okénky jižního průčelí jsou sluneční hodiny. Západní portál je zaklenul polokruhem s toskánskými sloupy s trojúhelníkovým tympanonem. Věž vklíněná do severovýchodního rohu lodi nese cibulovou báň, nad presbytářem je sanktusník. V presbytáři stojí barokní dřevěný oltář z poloviny 17. století se sochami světců Petra, Pavla a Ondřej. Uprostřed oltáře je v zasklené skříni umístěno znamenité sousoší Zvěstování Panny Marie z počátku 16. století od tzv. Týneckého mistra, které bylo do kostela přemístěno z Mariánské Týnice. V lodi po stranách presbytáře jsou umístěny boční oltáře, na sloupu mezi lodí a boční jižní kaplí visí dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem. Na kruchtě jsou funkční barokní varhany z roku 1689 ozdobené řezbami andělů pocházejí z plaského kostela. Na stěně věže je kazatelna. V jižní kapli je dřevěný renesanční epitaf Gryspeků z roku 1593, jehož autory jsou Hans Bule z Řezna, Samuel Braun z Kadaně a Hartwig z Wernigerodu. V kryptě je v prosklených rakvích uloženo 17 členů rodu Gryspeků včetně Floriána a jeho manželky Rosiny. Pro zachovalost těl jsou označovány jako „kralovické mumie“. Ve věži kostela byly tři zvony, z nichž válečné rekvizice přečkal jen renesanční od Brikcího z Cimperka. Před průčelím kostela stojí další dřevěný kříž s malbou Ježíše Krista na plechu. K presbytáři kostela byla v roce 1928 přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která dříve stála na náměstí.