K významným památkám v Třeboni patří augustiniánský klášter s děkanským kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí. Klášter vznikl v roce 1367, kdy Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměny třeboňské fary na klášter kanovníků sv. Augustina. Během dalších dvaceti let vyrostl na místě starého farního kostela gotický klášterní chrám sv. Jiljí. Touto stavbou Rožmberkové chtěli, aby se stala Třeboň centrum české vzdělanosti a kultury na jihu Čech, což se jim ve své době povedlo. Když za vlády Josefa II. došlo k hromadnému rušení klášterů, třeboňští kanovníci doufali, že zrušení uniknou, protože císař ještě roce 1784 potvrdil klášterní privilegia. Nicméně 16. listopadu 1785 se dostavila do Třeboně komise a přečetla zrušovací dekret. V následujících dnech byla pořízena inventura majetku kláštera a 16. dubna 1786 museli kanovníci klášter opustit. K severní straně kostela přiléhá jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. Všechny čtyři stěny směřující do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. V chodbě nejvíce upoutají překrásné kružby gotických oken a nástěnné malby z konce 14. až 16. století. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení. Nádvoří kláštera tvoří komplex budov většinou barokního slohu z 18. století. Vyjímkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, kterou nechal roku 1380 postavit Petr z Rožmberka. Kaple nejprve sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a roku 1395 byla darována klášteru. Západní trakt bývalého kláštera slouží od roku 2014 (po té co jej opustil Městský úřad v Třeboni) potřebám Státního oblastního archivu v Třeboni. Zajímavostí je propojení kláštera s místním zámkem. Je to tzv. Dlouhá chodba, která vede přes Budějovickou bránu. V současnosti je zazděna. Jižní křídlo kláštera je spojeno trojobloukovým krytým mostem (s pamětní deskou Třeboňského písmáka opata Kříže z Telče), aby měla vrchnost snadný přístup na panskou kruchtu při mších. Na jižní straně nádvoří kláštera, rozkládajícího se před konventem, postavil Petr z Rožmberka před rokem 1400 dům s gotickou kaplí v patře, která svým tělem vybočovala do dvora a nyní je součástí obytného domu klášterního komplexu (s dochovanou výraznou gotickou žebrovou klenbou). Byla zasvěcena sv. Vincenci a je připomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvoří kláštera jsou převážně z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Celý prostor byl uzavřen branou u hlavního vchodu do děkanského chrámu, jenž zůstal vně areálu. Klášterní brána je zdobena polychromovaným sousoším Svatého Huberta s jelenem. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. V klášterních budovách, severovýchodně od ambitů a hlavního chrámu, působilo v 18. a počátkem 19. století první Třeboňské klasické gymnázium, až do výstavby nové dodnes funkční budovy v nedaleké ulici Na Sadech za Staroměstskými hradbami. Děkanský chrám byl s celým areálem kláštera vyhlášen v roce 1995 národní kulturní památkou.
kategorie: kultura a památky
lokalita: třeboňsko
kategorie: kultura a památky
/ kostely
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°0'17.787"N, 14°46'12.170"E
kategorie: kultura a památky
/ literatura
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°0'17.787"N, 14°46'12.170"E
typ: penzion
lokalita: lipensko
obec: Přední Výtoň
kapacita ubytování: 31
cena ubytování: od 430 Kč
kategorie: bankovní služby
/ bankomaty
lokalita: budějovicko
GPS: 49°0'13.9"N, 14°46'14.50"E
kategorie: bankovní služby
/ bankomaty
lokalita: budějovicko
GPS: 49°0'13.24"N, 14°46'16.31"E
