Šumavský rozcestník: zámek Lčovice

zámek Lčovice

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: vimpersko
GPS: 49°7'0.904"N, 13°51'11.769"E

popis

Na místě dnešního zámku stávala gotická tvrz v Lčovicích v dobách Zbraslava ze Lčovic (Sbraslao de Ebizouiz) již v roce 1321. Po jeho smrti připadla ves jako koruně a král ji věnoval Bočkovi z Velhartic. Dále se vystřídalo několik majitelů až Lčovice získal na konci 14. století rod vladyků z Čestic. Poslední mužský člen rodu, Přech, odkázal statky Lčovice a Čestice své dceři Janě. Ta se na začátku 17. století provdává za Bernarta z Hodějova. Za jejich vlády byla již stará tvrz přestavěna na renesanční zámek. Bernart a jeho bratr Jan Jiří zemřeli za stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl zámek, dvůr i ves Lčovice a čestický statek zkonfiskovány. V roce 1622 je koupil Jindřich Michal Hýzrle z Chodů a zámek přestavěl a rozšířil. V roce 1629 vypuklo na panství nevolnické povstání, které bylo tvrdě potlačeno. Jindřichův syn, František Michal Hýzrle, prodal Lčovice v roce 1694 hraběnce Anně Marii Althanové, rozené z Aspermontu. Od roku 1768 vlastnil lčovické panství rod Sickingenů, za jejichž vlády byl zámek přestavěn v pozdně barokním slohu. V roce 1791 hraběnka Františka Sickingenová odevzdala lčovické panství svému bratru hraběti Františku Sweerts-Šporkovi. V následujících letech se majitelé panství a zámku často měnili. Posledním a nejvýznamnějším z nich byl architekt Josef Zítek (Národní divadlo, Rudolfinum, Mlýnská kolonáda v Karlových Varech), který se v roce 1881 oženil s Bertou, dcerou dosavadního vlastníka lčovického velkostatku Jana Adolfa Lipperta a v roce 1883 Lčovice od tchána koupil. Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s raně barokním arkádovým průčelím s nápadně velkými okny. Půdorys hlavní budovy zámku je z větší části tvořen zmíněnou původní gotickou tvrzí s až 2 metry silným zdivem. Vstupní brána pochází z první poloviny 19. století. K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím. V parku, který byl založen v roce 1660, stojí osmiboká, raně barokní kaple z roku 1669 zakončená kupolí a lucernou, vyzdobenou malbou s bohatým štukem. Osmiboký je i pavilón se znakem Hýzrlů z Chodů. Stejný půdorys má i Rotta (člověkem vytvořená jeskyně či výklenek často zdobený krápníkovou omítkou, vsazenými lasturami, plastikami ap.) s částečně dochovanými nástěnnými malbami.