Šumavský rozcestník: zámek Běšiny

zámek Běšiny

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°18'4.996"N, 13°18'41.382"E

popis

V Běšinech se nachází areál panských sídel, které stojí nad rybníky, přičemž jeden z rybníků má ostrov, o němž se předpokládá že na něm stálo opevněné sídlo, jde ovšem o domněnku. Nad areálem stojí kostel, který byl údajně dostavěn z původní zámecké kaple. Vedle zámku byl také rozsáhlý dvůr, přestavěný v majetku JZD na kravín. Běšinský zámek má tzv. "Novou tvrz" z 80. let. 16. stol. Ta byla ale vážně znehodnocena v 19. stol., při jeho přestavbě na lihovar a bytové jednotky. Trámy pater původní tvrze byly vyřezány a dosazena do vzniklého prostoru technologie výroby. Historie nové tvrze běšinského zámku je pravděpodobně spjata s Adamem z Běšin, který statek zdědil okolo roku 1580. Již roku 1602 se mluví o "Staré tvrzi" a o "Nové tvrzi". Po jeho smrti došlo k rozdělení statku, který však ještě naposledy roku 1620 spojila pro rod Běšínů Eva Běšínová, která se roku 1626 po druhé provdala za Adama Havla Koce z Dobrše. Toto manželství bylo bezdětné a statek tak přešel na Jaroslava Jáchyma Koce. Od roku 1678 se Běšiny staly majetkem Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat a byly až do roku 1924 součástí Týneckého panství. V té době podle záborového zákona došlo k parcelaci půdy patřící Kolovratům a statek Běšiny koupil Isidor Stern, původní nájemce. Samostatnost si statek udržel však již jen krátce. Dědička paní Sterová zámek v restituci obdržela zpět a dnes má zámek nového soukromého majitele. Zámek je původně trojkřídlá z části dvojpatrová renesanční budova, na východní straně do dvora s patrovou arkádou. Středem hlavního křídla probíhala klenutá chodba s místnostmi po stranách. Někdy na přelomu 18. a 19. stol. byla barokně upravena a při jihozápadním nároží přistavěna patrová věž, kde bývala kaple se štukovou výzdobou, kam byly také umístěny nádrže technologie lihovaru. V sv. křídle do nádvořní arkády. Nad jejím vchodem do 1. poschodí jsou stále patrné znaky Koců z Dobrše a Nebilovských z Drahobuze. Pod zámkem rozsáhlé sklepy a úniková chodba, která vede až ke zřícenině kostela sv. Bartoloměje téměř 2km vzdáleného, stojícího na vrchu nad obcí. Zámku na pohled dominuj vysoký komín z kotelny a lihovar vyráběl za totality vyhledávanou vysoce procentní pálenku zvanou „běšinský kalvádos“. „Zahrádkáři“ do lihovaru často v dlouhých frontách sváželi úrodu jablek a švestek a v podobných frontách si pálenku vyzvedávali.