Šumava.cz

Jistebnický kancionál je sbírka duchovních (husitských) písní v latině i češtině z 15. století. Kancionál obsahuje známé písně Ktož jsú boží bojovníci / Povstaň, povstaň veliké město pražské / Dietky, v hromadu se senděme. Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz, pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel České akademie věd a umění. Kolem události existuje několik podání – údajně byl kancionál v tajné zásuvce ve skříni, ale vypráví se i jiné verze. Samotný nálezce Leopold Katz během svého života popsal událost dvakrát. Původně tvrdil, že se rukopis povaloval zaprášený někde v koutě, později už jako dospělý a vážený člověk přišel s tím, že knihu našel ve skříni s tajnou zásuvkou. Neexistují žádné důkazy, že byl sepsaný přímo v Jistebnici nebo alespoň pořízen pro zdejší kostel.  Tehdy Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého, který ihned rozpoznal její hodnotu. Kancionál zaznamenává český překlad latinských liturgických zpěvů a textů ke mši. Rozsáhlá sbírka písní tvoří jenom jeden díl rukopisu, ale byla badateli natolik ceněna, že dala jméno celému dílu. Jistebnický farář P. Josef Schuller (Šuler) pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, v jehož knihovně se nachází dodnes. Leopold Katz se stal právníkem a velkým podporovatelem umění. Byl strýcem André Simone. Jeho přízni se těšili například Vojtěch Hynais, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek nebo František Bílek. Finanční úspěchy v advokátní praxi umožnily Leopoldu Katzovi nashromáždit rozsáhlou sbírku výtvarného umění. Po smrti svého jediného syna Jiřího založil nadaci Jiřího Katze. Z výtěžku byla udělována cena za původní české dílo přispívající k uměleckému nebo vědeckému poznání.