jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
prvně použitý lomený gotický oblouk v čechách - kostel Albrechtice zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy

památník Matěje Kopeckého, Koloděje nad Lužnicí

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: písecko
GPS: 49°15'8.611"N, 14°25'18.106"E Zobrazit na mapy.cz

popis

V Kolodějích nad Lužnicí zemřel 3. července 1847 známý loutkář Matěj Kopecký. Dne 6. července roku 1947 byl Matěji Kopeckému odhalen v Kolodějích nad Lužnicí pomníček plačícího kašpárka s protrženým bubnem, dílo sochaře J.Jiříkovského. Původně měl pomník vyhraženo místo v zámeckém parku, ale v důsledku stavby Orlíku v polovině 60. let a zmenšení parkové plochy, byl pomník přestěhován do zahrady před vilu baronky Kocové z Dobrše. Ani zde ale nebylo jeho poslední stanoviště. Od poloviny sedmdesátých let stojí pomník v zatáčce u silnice před někdejším hotelem. Matěj Kopecký (24.února 1775, Libčany – 3.července 1847, Koloděje nad Lužnicí) byl český loutkový divadelník. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení. Matěj Kopecký byl synem loutkáře Johanese Kopeckého, proto také do školy chodil jen krátce. Jeho cesta k loutkařině však byla klikatá a dlouhá. Jako šestnáctiletý se stal z vůle svých rodičů poddaným malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud odešel do Prahy, kde se vyučil hodinářem. Po vyučení se oženil v Miroticích s Rozálií Holzäpfelovou a po vzoru svého tchána se stává trhovcem. Manželé bydleli u Rozárčiných rodičů, nedaleko kostela sv. Jiljí, kde byli oddáni. Ve dvaadvaceti letech se stal Matěj mirotickým měšťanem - jeho tchán mu totiž přepsal polovinu domku (Rybářská ul. čp. 112 - chalupa Kvíčalovská). V roce 1798 byl povolán na vojnu a stal se pěšákem píseckého regimentu a byl propuštěn až někdy před r. 1809. Je možné, že se v té době účastnil i několika bitev. Z poslední vojenské kapitoly svého života se vrátil jako vojenský vysloužilec – invalida. Před oficiálním provozováním loutkářství vystřídal celou řadu profesí: hodinář, kramář, obchodník s knoflíky a velbloudí srstí, cestář, v roce 1819 se rozhodl pro loutkářský život a podal si žádost ke krajskému úřadu v Písku o propůjčení jednoroční licence „K provozování mechanických představení“. Tu musel poté každoročně prodlužovat. V Kvíčalovské chalupě v Miroticích (Rybářská ul. čp. 112) žil v letech 1795 až 1836. Pak se přestěhoval do Přečína (místní část Vacova u Strakonic). Zde pokračoval v provozování loutkářských představení. Poslední měsíce svého života prožil v Kolodějích nad Lužnicí u svého přítele Václava Šonky (s jehož dcerou se oženil jeho nejmladší syn Antonín) kde také zemřel. Byl pochován v Týně nad Vltavou. Měl 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest. Tři z nich – synové Josef, Václav a Antonín – se také věnovali loutkářství.

památník Matěje Kopeckého, Koloděje nad Lužnicí na mapě

místa v okolí

Koloděje nad Lužnicí

Koloděje nad Lužnicí

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: písecko
GPS: 49°15'8.110"N, 14°25'17.022"E

zobrazit více
pamětní deska Alfréda a Emila Radoků, Koloděje nad Lužnicí

pamětní deska Alfréda a Emila Radoků, Koloděje nad Lužnicí

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: písecko
GPS: 49°15'11.447"N, 14°25'18.799"E

zobrazit více

další místa v okolí