Šumava.cz

Rudolf Slánský (31.července 1901, Nezvěstice - 3.prosince 1952 Praha) byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ (1945–1951). Popraven byl v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století. Narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku v rodině obchodníka Šimona Slánského syn Rudolf. Rodina Slánských žila v Nezvěsticích již v 19. století. Přistěhovali se sem ze sousední Žákavé. Byla to židovská rodina, obývající domek č. 13, kde měl otec Šimon kupecký krám. V roce 1936 si Šimon Slánský nechal vystavět před kostelem jednopatrový dům s moderně vybaveným obchodem. V rodině byly čtyři děti: Josef, Rudolf, Richard a Zdeněk. Rudolf byl velmi chytrý chlapec, ale doma prý nebyl pro svou vážnou povahu příliš oblíben. Byl synem Šimona Slánského z prvního manželství a po studiích brzy z Nezvěstic odešel. V době první republiky, v roce 1921 kdy byla založena KSČ se stal jejím členem, pracoval jako novinář v různých průmyslových městech, např. Ostravě. Kladně a Praze. Již v roce 1925 se stal členem nejvyšších orgánu strany. V roce 1929 na V. sjezdu KSČ získalo moc stalinistické jádro kolem Klementa Gottwalda, stranu opustila velká část zakládajících členů a následné volby skončily pro KSČ výraznou ztrátou. Avšak Slánskému se tak otevřela cesta k moci a velice rychle začal stoupat ve stranických funkcích nahoru. V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění ČSR za KSČ. V poslanecké sněmovně zasedal až do rozpuštění komunistické strany v prosinci 1938. Po Mnichově odešel roku 1938 do SSSR, aby tam působil v zahraničním odboji proti fašistům. Pracoval v moskevském rozhlase, kde řídil české a slovenské vysílání. V roce 1941 a 1942 prožíval spolu s obyvateli Moskvy její obranu a odražení německých vojsk. V této době se seznámil s mnoha mocnými komunistickými hodnostáři i s brutalitou, která zde panovala. V roce 1943 byla v Moskvě unesena jeho dcera Naděžda. Dodnes se neví, proč se tak stalo. S jistotou je známo pouze to, že už nikdy svou dceru neviděl.  Jako člen vedení komunistického zahraničního odboje se zúčastnil důležitých politických jednání. Za Slovenského národního povstání v roce 1944 byl letecky dopraven z Moskvy na letiště Tri Duby na Slovensku. Spolu s Janem Švermou působil ve štábu povstalců jako komunistický delegát. Do Prahy se vrátil 10. května 1945 již ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Zatím rodinu Slánských postihl v Nezvěsticích velmi krutý osud. Fašisté se s obyvateli židovského původu nijak nemazlili. Po odebrání majetku, potupném označení židovskou hvězdou a naprosté izolaci Židů přišlo nařízení k vystěhování. Každý si směl vzít s sebou pouze 50 kg šatstva a prádla. Mezi lidmi vzbudil odjezd Židů značný rozruch. Všichni je litovali, nikdo jim nepřál tento strašný úděl. Odjezd byl stanoven na 22. ledna 1942. Z Nezvěstic se měli stěhovat Šimon Slánský s manželkou a synem Zdeňkem, dále Šimonův bratr MUDr. Siegfried Slánský a sestra Matylda. Syn Josef byl zatčen gestapem přímo v práci v zámečnictví pana Cajthamla již v červnu 1941 a vězněn v koncentračním táboře v Dachau. Syn Richard před válkou odešel před fašisty do Londýna. Před odjezdem se byli mnozí obyvatelé u Slánských rozloučit. Bylo to snad jediné zadostiučinění a snaha ulehčit jim tuto trpkou chvíli. Smutné bylo loučení rodiny Slánských s rodnou obcí. Již 25. ledna 1942 odvezli fašisté celý transport do Terezína. Do Nezvěstic se z nich už nikdo nevrátil. Proto také, když 20. května 1945 přijel Rudolf Slánský s manželkou a synem poprvé po válce do Nezvěstic, byl velmi radostně uvítán. Slavnostního uvítání se zúčastnil téměř každý, kdo mohl. Vítali jej nejen představitelé obce, ale i známí, spolužáci, vrstevníci. Lidé si při tom říkali: “Podívejte se, kam až to malý žáček z nezvěstické školy přivedl. Je poslancem a jedním z těch, kteří dnes řídí osudy našeho státu.” Ještě několikrát navštívil Rudolf Slánský Nezvěstice. Dne 16. listopadu 1945 přijel i s bratrem Richardem a oba byli při slavnostním shromáždění velmi pozorně vyslechnuti. Trpký životní úděl rodiny Slánských přiměl nezvěstické občany k tomu, aby připravili důstojné oslavy jejich památky. Během únorového převratu v roce 1948 převzala KSČ veškerou moc v zemi a eliminovala opozici. On sám v něm působil jako jeden z hlavních organizátorů komunistického teroru. Ještě v roce 1945 se Slánský zapojil do vysoké politiky a v následujících šesti letech patřil po Klementu Gottwaldovi k nejmocnějším mužům KSČ. Již 8. dubna 1945 byl zvolen členem prozatímního Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil VIII. sjezd KSČ a IX. sjezd KSČ. V období duben 1945 - listopad 1951 byl členem předsednictva ÚV KSČ, od roku 1945 až do září 1951 byl i členem sekretariátu ÚV KSČ. V roce 1947 a znovu od ledna do srpna 1951 zastával stranický post člena politického sekretariátu ÚV KSČ. Od května 1949 do září 1951 kromě toho vykonával funkci člena organizačního sekretariátu ÚV KSČ, předtím v roce 1948 byl členem politické komise předsednictva ÚV KSČ a užšího předsednictva ÚV KSČ. Hlavním jeho stranickým postem v tomto období ale byla funkce generálního tajemníka ÚV KSČ, kterou zastával od dubna 1945 až do září 1951. Trvale zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za komunisty. Ve volbách roku 1948 se stal za KSČ poslancem Národního shromáždění zvoleným ve volebním kraji Plzeň. Zde setrval do své rezignace v listopadu 1951. Pak ho jako náhradník vystřídal Josef Kestler. V roce 1951 ještě v období září - listopad zastával post náměstka předsedy vlády (vicepremiéra) ve vládě Antonína Zápotockého. Pak jeho kariéra nabrala strmý pád. Dne 8. června 1947 byla na dům č. 194, který býval jejich bydlištěm, umístěna pamětní deska zahynulým členům rodiny. V květnu 1951 bylo provedeno pojmenování hlavní ulice v Nezvěsticích na ulici Rudolfa Slánského. Dne 31. července 1951 si v Nezvěsticích velkou slavností připomněli 50. narozeniny Rudolfa Slánského. Ale již 15. září 1951 přineslo Rudé právo zprávu: “Rudolf Slánský byl odvolán z funkce generálního tajemníka.” Zpráva vzbudila v obci značný rozruch. Dne 23. listopadu 1951 v pozdních večerních hodinách byl zadržen a předán do ruzyňské věznice. Dne 27. listopadu 1951 ČTK oznámila rozhlasem i novinovými zprávami, že Rudolf Slánský byl zproštěn všech funkcí ve vládě a rezignoval na členství v Národním shromáždění. Slánský byl obviněn z aktivní protistátní činnosti a byla na něj uvalena vyšetřovací vazba. Dnes víme, že ve vykonstruovaném procesu byl Rudolf Slánský donucen k přiznání ke zločinům, které nikdy nespáchal. Slánský byl obžalován ze špionáže, velezrady, sabotáže a z prozrazení vojenského tajemství. Ke všem obviněním se přiznal, přiznání však bylo vynucené mučením. Výsledek soudu byl oznámen 27. listopadu 1952. Toho dne byl nad Rudolfem Slánským vyřčen ortel smrti. Celé soudní líčení, které bylo vysíláno rozhlasem, bylo v Nezvěsticích sledováno velmi napjatě. Zvlášť dávali všichni pozor, když se výslech obžalovaného týkal Nezvěstic. Dne 3. prosince 1952 jsme si v Rudém právu přečetli: “Úřední zpráva ministerstva spravedlnosti. Rozsudek nad vedením protistátního spikleneckého centra vykonán 3. prosince 1952.” Majetek R. Slánského propadl ve prospěch státu. Časté zprávy z návštěv R. Slánského v nezvěstické obecní kronice ustaly. Pamětní označení budovy i název ulice byly rychle odstraněny. Poslední zpráva o bratrech Slánských je zaznamenána 22. srpna 1963: “V důsledku revize procesu s Rudolfem Slánským byl v plné míře zproštěn obžaloby.” Byla mu tak vrácena ztracená čest, nic mu však už nemohlo vrátit zbytečně zmařený život. V době projednávání obžaloby se Rudolfa Slánského v Nezvěsticích zřekli i mnozí bývalí nejvěrnější přátelé. Když byl Slánský u moci, očekávali od něj mnohé výhody. Domnívali se, že zařídí postavení měšťanské školy za 24 miliónů korun. Plány byly veliké, ale nic se neuskutečnilo. Prudké politické zvraty přinesly i zvraty do života lidí. Bratr Rudolfův Richard po rehabilitaci ještě několikrát navštívil Nezvěstice. Dnes už jen jméno na jeho hrobě na nezvěstickém hřbitově je poslední památkou na celou rodinu Slánských. V roce 2018 bylo oznámeno, že insolvenčním správcem bylo v zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech nalezeno 20 skladových beden s filmovým materiálem. Podle zběžného prohlédnutí se jedná o záznam procesu se Slánským, který zde byl patrně ukryt brzy po sametové revoluci a o jehož existenci se pouze spekulovalo. Materiály převzal Národní filmový archiv (NFA). Nalezené filmové materiály dále putovaly z NFA do Národního archivu, zvukové magnetické pásy byly předány Českému rozhlasu a tam zdigitalizovány. Tyto kopie byly zveřejněny na webových stránkách stanice Český rozhlas Radiožurnál.