Šumavský rozcestník: Kroiher František Jan

Kroiher František Jan

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: budějovicko
GPS: 48°56'1.540"N, 14°37'8.644"E

popis

František Kroiher, též František Jan Kroiher (2.prosince 1871, Rojšín - 17.června 1948, Ledenice), byl český a československý římskokatolický kněz a politik, meziválečný poslanec a senátor za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). František Jan Kroiher pocházel z početné selské rodiny osady Rojšín, která leží nedaleko Křemže pod vrcholky Blanského lesa. Studoval nejdříve na gymnáziu v Rychnově a následně, pak přešel na gymnázium v Českých Budějovicích. Absolvoval teologické učiliště, kde svá studia zakončil na bohosloveckém semináři. Zde se začal politicky angažovat. Ovlivnila ho katolická moderna. Zabýval se studiem historie. V roce 1894 byl vysvěcen na kněze. V 23 letech nastoupil na místo kaplana v Blatné, brzy nato se objevil v téže funkci v Borovanech a roku 1914 přesídlil do Ledenic, kde byl v roce 1916 jmenován děkanem. Mimo duchovní aktivity se věnoval i publicistice a politice ( byl senátorem národního shromáždění ). Byl spoluzakladatelem ledenické kampeličky, daroval sochu sv. Jana Nepomuckého na most, nechal zasadit okno do presbytáře kostela, byl členem mnoha spolků , které v Ledenicích fungovaly. Na přelomu století se krátce angažoval v Křesťansko-sociální straně v Čechách vedené Rudolfem Horským. Nebyl sice jejím členem, ale Horského podporoval v prosazování nové strategie „od agitace k politické práci“. Počátkem 20. století už ale patřil do skupiny katolických kněží, kteří se angažovali v agrárním politickém táboře. Přispíval do listu Venkov. Patřil k mladé skupině aktivistů okolo Antonína Švehly, kteří v té době převzali kontrolu nad agrární stranou. Podílel se na budování strany na jihu Čech a na zřizování zemědělského družstevnictví a venkovských záložen. Po čtyřicet let zastával řídící funkce v Ústřední jednotě hospodářských družstev (po roce 1918 v Centrokooperativu). Angažoval se v posilování vztahů mezi českými a slovenskými agrárníky. Založil Ústřední družstvo v Prešpurku. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu vytrval až do jeho zrušení v roce 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přestoupil do senátorského klubu nové vytvořené Strany národní jednoty. Po roce 1918 se angažoval spolu s Jindřichem Šimonem Baarem nebo Františkem Xaverem Dvořákem v reformním hnutí katolického duchovenstva. Byl jednatelem Jednoty katolického duchovenstva a po Baarově odstoupení i jejím předsedou. S reformními návrhy jel v roce 1919 do Říma za papežem Benediktem XV.. Během následného rozkolu v českém katolicismu a vzniku nové církve (Církev československá) se nakonec přiklonil na stranu setrvání v katolické církví a roku 1921 Jednotu katolického duchovenstva rozpustil. František Jan Kroiher, který výborně rozuměl venkovskému lidu, který si získal po celých jižních Čechách, dokonal svou pouť životem 17. června 1948. Přestože toho pro Ledenice hodně udělal a byl tu docela oblíbený, účast na jeho pohřbu nebyla veliká. Jeho prostý hrob tvořený dnes pouze litinovým křížem se skromným nápisem lze vidět při severní zdi u kostela sv. Vavřince v Ledenicích.