Šumavský rozcestník: kostel sv. Petra a Pavla, Prachatice

kostel sv. Petra a Pavla, Prachatice

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel sv. Petra a Pavla, Prachatice

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: prachaticko
GPS: 49°1'24.845"N, 14°0'20.288"E

popis

Gotický kostel sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích je původně románskou stavbou, dnešní podobou raně gotický z druhé poloviny 13. století s barokními úpravami. Je obklopen městským hřbitovem, na němž jsou pochováni i rodiče sv. Jana Nepomuka Neumanna. Kostel byl původním prachatickým kostelem, předchůdcem děkanského kostela sv. Jakuba. V jeho okolí stávala stará trhová osada, jejíž založení kladou některé kroniky do dob knížete Vojena k roku 811. Místní pověst praví, že kostelík byl vysvěcen sv. Vojtěchem, což připouští okolnost, že v tehdejší době dosahovalo panství Slavníkovců až do zdejšího kraje. Kostel je jednolodní s východně navazujícím menším presbytářem a věží na straně západní. Presbytář zklenut dvěma poli masivní žebrové křížové klenby. Stěny interiéru presbytáře jsou zdobeny gotickými nástěnnými malbami, na severní straně malbou Posledního soudu z první poloviny 16. století, na jižní straně fragmentem malby asi z 15. století. Při stavebním a archeologickém průzkumu kostela byly nalezeny zbytky románského kvádříkového zdiva, které určují vznik kostela již do 12. století. Objevené románské kvádříkové zdivo s lícovou úpravou spár je částečně odhaleno v interiéru kostelní lodi na části severní stěny. V roce 1579 došlo ke zničení krovu kostela úderem blesku. Věž kostela byla vystavěna v 16. století. Kostel prošel v 17. a 18. století četnými úpravami, z nichž nejvýznamnější jsou barokní z 18. století. Okna jsou rovněž barokní. V roce 1756 byla zvonová věž zakryta hruškovitou bání. Současná jehlanová střecha věže byla provedena v roce 1891. V roce 1897 byla nad presbytářem vystavěna menší věžička (sanktusník), ve které je malý, nepoužívaný, ocelový zvon z počátku 20. století. Dva velmi cenné zvony jsou osazené ve věži kostela. Starší z nich (o hmotnosti cca 400 kg) je pozdně gotický a byl vyroben roku 1496 v Praze dílnou mistra Jana Konwarze, mladší barokní zvon pochází z roku 1665 od zvonaře Štěpána Pricqueye z Klatov (hmotnost 530 kg). Třetí pole zvonové stolice patřilo do první světové války nejmenšímu zvonu z roku 1839 o průměru 53 cm, výšce 50 cm a hmotnosti cca 100 kg od Karla Bellmanna z Prahy - Nového Města. Tento zvon nebyl původním, nýbrž nahrazoval zvon dříve ukradený a v první světové válce byl rekvírován.