Šumava.cz

Klášter Chotěšov se nachází v obci Chotěšov, která leží na silnici mezi Plzní a Stodem. Rozsáhlý komplex klášterních budov je zdálky viditelný a je na něm zřetelná péče komunisitcké lidové armády. Počátky ženského kláštera v Chotěšově jsou bezprostředně spjaty s premonstráty v Teplé a zakladatelem tamní kanonie blahoslaveným Hroznatou. Na žádost své sestry Vojslavy založil v letech 1202 - 1210 v Chotěšově ženský klášter. Osazen byl premonstrátkami z Doksan. Po pádu Přemysla Otakara II. roku 1278 byl klášter spolu s kostelem vypleněn, vzápětí však došlo k opravě a kostel byl nově vysvěcen roku 1282. Výrazný rozkvět klášterní komunity spadá do doby vlády císaře Karla IV., kdy došlo k velké renovaci konventu. Vzrostlo i majetkové držení kláštera, z někdejších asi 30 vesnic na 56 a tři města. Klášter, obsazený 18. ledna 1421 husitskými vojsky, byl posléze vypálen. Jeptišky se naštěstí uchýlily pod ochranu plzeňských hradeb. Císař Zikmund pak statky kláštera hned příštího roku zastavil, a přestože se podařilo ženskou komunitu obnovit, měla nadále jen omezené finanční prostředky. Lepší časy přišly až s vládou Ladislava Pohrobka, který premonstrátkám potvrdil roku 1455 dřívější výsady i majetek. Přílišná náboženská horlivost probošta Jiřího I. Plotnera, patrně vyvolala odvetu u krále Jiřího z Poděbrad, který snad proto zastavil v letech 1465-1472 mnohé majetky chotěšovského kláštera. V této politice pokračoval i Vladislav Jagellonský. Při všeobecném úpadku klášterního života v 16. století dolehly těžkosti i na chotěšovskou komunitu. V době třicetileté války žilo v klášteře jen 14 jeptišek a 8 dalších členek. Dekretem ze dne 6. srpna 1619, propadl konvent konfiskaci a byl roku 1620 prodán do dědičného držení Mansfeldů. Po porážce českých stavů se z nařízení Ferdinanda II. dostal majetek zpět do držení sester. Při následujících válečných událostech byl konvent těžce poškozen. Proto se probošt Pavel I. Herold odhodlal k výstavbě nového konventu, ale do své smrti stačil dílo dokončit jen v hrubé stavbě. Roku 1643 byla ještě postavena nová ohradní zeď kláštera po jižní straně. Své nejlepší časy klášter zažíval za probošta Norberta Kastla v letech 1666 - 1680, který nejen zvelebil chrám, opravil konventní budovy, do kterých zavedl vodu, ale dokonce odpustil velký dluh svým poddaným. A přesto si mohl ještě dovolit rozšířit klášterní panství o statek Přestavlky. Na základě reforem Josefa II. byl klášter 22. března 1782 zrušen. Tehdy v něm sídlících 44 řeholnic obdrželo rentu a po jejich vystěhování připadl majetek kláštera Náboženskému fondu. V lednu 1822 koupil chotěšovské panství kníže Karel Alexander Thurn-Taxis z Regensburgu za 1 080 000 zlatých. Klášterní kostel byl uzavřen a ponechán zkáze. Roku 1837 navíc vyhořely jeho dvě věže a posléze byl zbourán do základů. V roce 1878 byla konventní budova pronajata sestrám řádu Navštívení P. Marie. Tyto sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely pensionát pro výchovu dívek. Tato rodinná škola byla navštěvována dívkami z bohatých rodin, které se zde vzdělávaly v cizích jazycích a dalších středoškolských předmětech. V roce 1925 na základě zákona o pozemkové reformě byl majetek Thurn-Taxisovi zkonfiskován. Dvory byly dílem prodány městu Plzni, dílem pachtýřům. Pouze historicky cenné klášterní budovy byly ponechány dosavadnímu majiteli. V roce 1937 koupily sestry za symbolickou cenu od Thurn-Taxise konvent s přilehlými budovami a zahradami. Činnost řádové školy byla ukončena válečnými událostmi v roce 1939. Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. V jednom křídle bylo ubytováno 200 totálně nasazených dívek, které pracovaly v okolních muničních továrnách. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a v klášteře zůstaly jen české řádové sestry. V roce 1950 byl starobinec i sestry vystěhovány a do celého kláštera se nastěhovala Československá armáda. Armáda objekt opustila v roce 1973 přiznáním 10 milionové škody, která nebyla nikdy uhrazena. Od té doby byl klášter neobydlen a byl ve správě Výpočetní a kontrolní ústředny spojů Praha, později ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody. Dne 1.1.1991 přešel celý klášter do majetku obce Chotěšov, avšak podle restitučního zákona o navrácení majetku řádům a kongregacím byla 1.8.1991 vrácena sestrám řádu Navštívení Panny Marie ta část, kterou v roce 1937 od Thurn-Taxise odkoupily. Sestry, které žijí v Chlumci u Ústí nad Labem, pověřily správou svého majetku nejdříve a. s. Christiana Praha, po jejím zániku vykonávala správu řádového majetku obec Chotěšov. V roce 2002 darovaly sestry konvent obci Chotěšov a zahrady Biskupství plzeňskému.