Vlk obecný (Canis lupus) je psovitá šelma. Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu Canis lupus familiaris – psa domácího. Původně byl rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt značně omezen – jeho stavy radikálně poklesly a na mnoha místech byl vyhuben. V Česku se vyskytují poměrně v malé míře, pravidelně pouze při hranicích se Slovenskem. Vlk obecný je proto v Česku chráněným druhem. Vlci žili na území Česka v hojném počtu do konce 17. století, poté jejich stav klesal kvůli lovu, až byli na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubeni. Poslední vlk na Šumavě byl zastřelen 2. prosince 1874 pod vrchem Světlá hora 1123 m n. m. mezi osadami Korkusova Huť a Borová Lada. Vlk v lidech vzbuzuje fascinaci a obdiv, ale také nedůvěra a strach. Proto u lidí vyvolalo vypuštění vlků do Národního parku Bavorský les v roce 1976 a 2002 smíšené pocity. Poslední volně žijící vlka byl v Bavorsku odstřelen ještě dříve než v Čecháh, v roce 1846 a lidé postupně zapomněli jak s tak velkými predátory společně žít. Zbyly pouze pohádky a legendy... Vlk je velmi sociálně založený živočich, který žije a loví se svou „rodinou“, v tzv. smečkách. Přes všechny předsudky se na jeho jídelníčku neobjevují lidé, ale ptáci, hlodavci, nebo i větší savci, jako jsou jeleni či srnky. Při hledání nových stanovišť se tato velice plachá zvířata opět samotářský potulují po Bavorském lese. Konečně, je to pouze záležitost naší tolerance, jestli se vlci budou moci navrátit zpátky domů, do Bavorského lesa. Pokud je ale chcete jisto jistě vidět na vlastní oči, pak máte možnost v některém z výběhů, např. u Neuschönau, Logberg, Haus zur Wildnis u Ludwighstahl.
