Šumavský rozcestník: Kojan Jan

Kojan Jan

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: třeboňsko
GPS: 48°55'54.409"N, 14°44'38.781"E

popis

Jan Kojan (10.srpna 1886, Kojákovice - 5.června 1951, Praha - Bubenč) byl český malíř jehož dílo je úzce spjato s jeho rodnými jižními Čechami. Narodil se 10. srpna 1886 jako prvorozený syn v rodině chalupníka. Od mládí projevoval značné výtvarné nadání, studoval v Bechyni (keramickou malbu na odborné škole keramické). Roku 1906 vstoupil na umělecko-průmyslovou školu v Praze, absolvoval speciální školu prof. Maška (další jeho učitelé byli profesoři Dítě, Preisler a Šaloun). Roku 1912 přestoupil na akademii výtvarných umění v Praze. Jeho učitelé byli prof. Hynais a Krattner. Jeho studia však přerušila 1. světová válka. V roce 1914 narukoval, padl v Haliči do ruského zajetí. Jako malíř si však záhy získal širokou klientelu mezi carskými důstojníky. Vstoupil do služeb knížete Vjazemského, který mu zajistil úspěšnou kariéru na carském dvoře v Petrohradě. Do vlasti se vrátil až v roce 1919. Ve studiích však pokračoval a v roce 1922 akademii dokončil. Po návratu do Prahy se mu do rukou dostal román Naši, ve kterém spisovatel Josef Holeček vzdává hold kráse jihočeské krajiny. Kojana to přimělo navštívit Třeboň, které pak celý život zůstal věrný. Ani pozdější dlouhodobý pobyt v Paříži (1926) nezměnil jeho výtvarné směřování. Syrovými tahy štětce bravurně maloval rybáře při práci, při výlovu, při údržbě hrází či sádek. Maloval opuštěné rybníky zabydlené štíhlými těly volavek. Snad jako jediný malíř dokázal s lehkostí namalovat kalnou vodu i bahno ode dna. Jeho dílo je tak úzce spjato s jižními Čechami, místem, kde strávil své dětství a kam se vracel celý svůj život. Na jeho obrazech se často objevují rybáři, výlovy, rybářská zátiší a portréty venkovanů. Za svůj život zhotovil pouze tři sochy a to: pomník padlým v Kojákovicích, pomník padlým v Branné a náhrobní kámen své sestře, který je umístěn na farním hřbitově v Mladošovicích. Uspořádal několik samostatných výstav a zúčastnil se společných výstav výtvarných organizací, jichž byl členem. Jeho díla vlastní jak naše přední kulturní a osvětová zařízení tak i různé centrální instituce a orgány. Převážná část jeho výtvarné pozůstalosti je uložena v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. S jeho obrazy se však můžete setkat i ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie Pražského hradu a Zemědělského muzea. Kojanův zdravotní stav byl nevalný. Poslední léta trávil ve svém domku ve Lhotě u Borovan. V roce 1949 těžce onemocněl a v deštivém říjnu roku 1950 seděl se skicákem na hrázi rybníka a kreslil do vyčerpání. Byl odvezen přímo do nemocnice, odkud se po vleklé nemoci dostal do svého rybářského nebe. Zemřel 5. června 1951, v roce svých nedožitých šedesátých pátých narozenin a je pochován na vesnickém hřbitově v Mladošovicích.